Na účet přispívá hlavně energetická společnost ČEZ. Z každé kilowatthodiny vyrobené v Temelíně a Dukovanech odvede pět haléřů. Loni tak do něj přispěla částkou 1,3 miliardy korun. Dalších 411 milionů činily výnosy z investování a více než šest milionů korun přidali drobní původci radioaktivních odpadů.
Se souhlasem ministerstva financí se z účtu uhradí i výdaje na ukládání nízko- a středněaktivních odpadů. Ty pocházejí jak z jaderných elektráren, tak z průmyslu nebo zdravotnictví. Vládní koncepce nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem v Česku schválená před sedmi lety předpokládá, že celkové náklady na vybudování a provoz hlubinného úložiště dosáhnou 47 miliard korun v cenách roku 1999. Vlastní výstavba včetně výzkumu, vývoje a projektu tvoří polovinu této sumy.
Společnost ČEZ vytváří i rezervu na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu; do roku 2045 se má nasbírat nejméně 50 miliard korun. "Tato rezerva je tvořena ve výši 165 milionů korun ročně pro Dukovany a 153 milionů korun Temelín a její výše podléhá revizi minimálně jednou za pět let," dodal mluvčí elektrárenské společnosti Ladislav Kříž. Dále ČEZ tvoří rezervu na vyřazení meziskladů použitého paliva z provozu. Ta je tvořena ve výši 21,50 koruny za každou megawatthodinu pro Temelín a 16,50 Kč/MWh pro Dukovany.
První hlubinné úložiště v Evropě se buduje už pět let ve Finsku u Eurajoki nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, kde se nyní buduje pátý finský blok s evropským tlakovodním reaktorem EPR. V roce 2015 dosáhne stavba hloubky 500 metrů a začne ražba vodorovných štol, do nichž se o pět let později uloží první kontejnery. Vlastní výstavba úložiště na 5500 tun jaderného odpadu přijde na 650 milionů eur (asi 18 miliard korun), provoz do jeho uzavření po roce 2120 bude stát 2,1 miliardy eur (asi 58 miliard korun). "SÚRAO s finskými kolegy velmi aktivně spolupracuje a detailně sleduje technologický postup výstavby prvního hlubinného úložiště v Evropě," řekl ředitel SÚRAO Vítězslav Duda.