ŘSD chce ještě letos vypsat tendry na R52

27.01.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brno 27. ledna (ČTK) - Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce do konce letošního roku získat územní rozhodnutí na dvě ze tří etap rychlostní silnice R52 z Pohořelic do Mikulova. Ještě letos plánuje také vypsat první dva tendry na její přípravu. Kontroverzní stavba, která má po napojení na rakouskou dálnici A5 vytvořit čtyřproudové spojení Brna s Vídní, by mohla začít v roce 2010 a skončit o čtyři roky později. Řekl to generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Mezivládní dohodu Česka a Rakouska o dálničním spojení podepsaly obě strany v pátek, od prvního vládního usnesení o stavbě uběhlo téměř deset let.

"Počítáme s tím, že nejdříve bude vydáno územní rozhodnutí na první úsek Pohořelice - Ivaň, kde jsou přípravy nejdál. Následovat bude třetí úsek stavby Perná - státní hranice u Mikulova. Největší problémy při projednávání územního rozhodnutí nás čeká na prostředním úseku Ivaň - Perná, kde silnice protíná Novomlýnské nádrže. Tam předpokládáme, že územní rozhodnutí získáme až příští rok," řekl Brunclík.

Rakouský parlament už v roce 1999 novelou zákona rozhodl vést dálnici A5 na Mikulov, na české straně se několik let vedly spory o to, zda rozšířit stávající silnici I/52 z Brna do Mikulova, či využít dálnici D2 z Brna do Břeclavi a odtud postavit přípojku na státní hranice. Variantu přes Břeclav dlouhodobě prosazují ekologové a Strana zelených, kteří se bojí poškození přírody u Novomlýnských nádrží a Chráněné krajinné oblasti Pálava. Ministerstvo dopravy a Jihomoravský kraj naopak léta připravovaly trasu přes Mikulov, která je podle nich levnější a přírodě uškodí méně, než stavba úplně nové silnice u Břeclavi.

Loni vydala vláda usnesení, podle kterého se budou stavět obě varianty. Stavba R52 má stát deset miliard, varianta využívající dálnici D2 pak podle srovnávací studie o jednu až tři miliardy více. Podle velvyslance ČR v Rakousku Jana Koukala je ale pro Rakušany prioritou dálnice A5 na Mikulov a případné propojení obou zemí u Břeclavi zatím nemá politickou ani veřejnou podporu.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK