Finanční výbor Senátu schválil svou porci plánu v sumě 522 miliard dolarů a učinil v něm změny v podobě daňových opatření, která si vyžádají navíc téměř 70 miliard dolarů proti původnímu celkovému objemu 825 miliard dolarů. Povolovací výbor Senátu pak schválil svou část balíku v objemu 365,6 miliardy dolarů.
Schválení oběma senátním výbory umožňuje, aby o návrhu začal debatovat celý Senát. Demokraté chtějí protlačit zákon touto komorou příští týden. Sněmovna reprezentantů by měla hlasovat o celém balíku již dnes. Čeká se, že po schválení v obou komorách bude mít každá verze jinou podobu, takže Senát i sněmovna se poté budou muset dohodnout na konečném znění.
Prezident Barack Obama mezitím shání pro návrh podporu opozičních republikánů, kteří jsou vesměs vůči horentním vládním výdajům naladěni skepticky. Republikáni by v plánu na oživení ekonomiky z hluboké recese viděli rádi více snižování daní a méně výdajů. Podle nich zvýšené vládní výdaje žádoucí pracovní místa nevytvoří.
"Házíme peníze do kanálu," řekl agentuře Reuters republikánský senátor Christopher Bond a dodal, že balík nijak neřeší finanční krizi, která je jádrem ekonomických potíží. Přední republikán v čele finančního výboru senátor Charles Grassley si stěžoval, že zástupci jeho strany nebyli zatím k jednání o balíku vůbec připuštěni.
Vláda navrhuje dodat do ekonomiky formou zvýšených vládních výdajů asi 550 miliard dolarů. Další část tvoří snížené daně v objemu 275 miliard dolarů. O tyto peníze se zvýší deficit rozpočtu, u něhož se již tak za rok do letošního září čeká nárůst na rekordních 1,2 bilionu dolarů.
Obamova vláda mimoto nyní zvažuje, co udělá s druhou polovinou již schváleného balíku 700 miliard dolarů určeného ke stabilizaci finančního sektoru. To se sice často směšuje s projednávaným balíkem fiskální stimulace, jsou to však výdaje zcela jiného druhu. Na rozdíl od nevratného fiskálního pumpování peněz do ekonomiky jde v zásadě o peníze, které by se do státní pokladny měly později vracet s tím, jak se finanční sektor bude zotavovat z krize.