...
Nadvláda několika západních bank v rozvíjející se Evropě, které financovaly léta rozmachu tamních ekonomik, může prohloubit postupující hospodářské zpomalení v regionu a skončit v začarovaném kruhu.
Financování dceřiných bank od Baltu po Balkán jejich rakouskými, italskými, švédskými a řeckými matkami je jediným záchranným lanem, které tomuto rozvíjejícímu se regionu zbylo, když vyschly kapitálové trhy, vytratili se zahraniční investoři a prognózy růstu se rychle blíží nule.
"Jsme svědky toho, že rozvíjející se evropské ekonomiky přišly o všechny zdroje financování kromě bankovnictví," řekla Deborah Revoltella, hlavní ekonomka pro střední a východní Evropu z UniCreditu <CRDI.MI>, největší banky v regionu.
Těžký úkol přenést celé ekonomiky přes období ekonomického poklesu přichází v době, kdy mateřské banky beztak čelí dvojí výzvě: pravděpodobnému prudkému nárůstu nesplacených půjček u jejich východních dcer a také obtížnějšímu a dražšímu refinancování pro ně samé.
"Mezinárodní banky nemohou tuto situaci vyřešit samy," řekla Revoltella. "Mohou plnit své povinnosti - a je zásadní, aby plnily své povinnosti -, ale my musíme zajistit další zdroje financování, které teď chybí."
Pochopení potenciální výbušnosti této situace vedlo k pokusům o navržení společného záchranného balíčku zahraničních bank, domácích i hostitelských zemí a evropských institucí.
Ve snaze prosadit takový plán se tento týden ujalo iniciativy Rakousko se silnou lobby tamních bank, které patří mezi největší v regionu.
Velkou neznámou však zůstává: Kdo to všechno zaplatí?
EVROPSKÁ REAKCE
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie v uplynulých měsících poskytly nouzovou pomoc za miliardy dolarů Maďarsku, Lotyšsku a Ukrajině, ale teprve tehdy, když už tyto země vrávoraly na pokraji finančního zhroucení.
Objevují se však výzvy k uspořádanějšímu postupu.
Šéf Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), největšího investora v regionu, ve sloupku pro Financial Times z tohoto týdne bez obalu uvedl, že domácí země mateřských bank budou muset ještě nějaké peníze vyklopit.
"Vlády ve východní Evropě nemají prostředky na financování národních záchranných balíčků," napsal prezident EBRD Thomas Mirow.
"Opatření uvedená na západě musejí být navržena způsobem, který vezme v potaz problémy dceřiných společností na východě," napsal Mirow. "V opačném případě se může roztočit začarovaný kruh včetně skomírání bank a podniků v celé Evropě."
Spoléhat se na mateřské banky a jejich domácí země je však problematické z toho důvodu, že záchranné balíčky v západní Evropě se až dosud politicky opíraly o argument, že daňoví poplatníci podpoří své banky, aby ochránily vlastní ekonomiky - a ne riskantní dobrodružství za hranicemi země.
Rakousko, jehož banky mají s 290 miliardami dolarů čili 70 procenty celého HDP zdaleka největší vystavení riziku v rozvíjející se Evropě, dalo stranou 100 miliard eur v hotovosti a zárukách na stabilizaci bankovního sektoru.
Další v řadě ve smyslu působení v rozvíjející se Evropě je Itálie (232 miliard dolarů), Německo (230 miliard) a Francie (175 miliard).
Podmínky rakouské pomoci obsahují skrytý předpoklad vlády, že alespoň část prostředků bude použita na podporu divizí rakouských bank v rozvíjející se Evropě. Kabinet se však zdráhá prohlásit to veřejně.
Nicméně má-li být tento balíček během letošního roku navýšen, a tuto možnost Rakousko nevylučuje, bude už těžké vyhnout se diskusi a ještě těžší v ní argumentovat na pozadí rostoucího deficitu státního rozpočtu.
Guvernér řecké centrální banky George Provopoulos podle rozhovoru pro Financial Times už varoval domácí banky před převáděním prostředků z domácího záchranného balíčku na Balkán, kam řecké banky mohutně investovaly.
To vysvětluje snahu Rakouska dát dohromady ostatní evropské země, jejichž banky v regionu působí - zejména Německo, Itálii, Belgii a Francii -, Evropskou unii i rozvíjející se země samé, aby pomohly s financováním možných záchranných opatření.
FOREX A NÁKAZA
Žádná z velkých bank v regionu - mezi nimi Erste Group <ERST.VI>, Raiffeisen International <RIBH.VI>, KBC <KBC.BR> či Société Générale <SOGN.PA> - zatím nenaznačila, že se hodlá z oblasti stáhnout.
Avšak rizika v některých částech regionu jsou vysoká, takže sliby mateřských bank, že zde zůstanou, se mohou bez pomoci vlád či Evropské unie ukázat jako nereálné či nesplnitelné:
- Všeobecná ekonomická úzkost: Všechny země regionu se potýkají s prudkým poklesem poptávky po jejich vývozu v západní Evropě, což postihne zisky firem, zvýší nezaměstnanost a pravděpodobně způsobí nárůst nevymahatelných dluhů.
- Riziko zahraničních měn: V některých zemích - zejména v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině a v pobaltských republikách - je většina hypoték uzavřena v eurech nebo švýcarských francích, což zvyšuje riziko platební neschopnosti dlužníků v případě propadu domácích měn.
- Odpisy: Některá aktiva v regionu byla v době konjunktury nakoupena za velmi vysoké ceny - až šestinásobek jejich účetní hodnoty - a nyní hrozí, že budou odepsána. To dále zatíží zisky a oslabí účetní rozvahy.
- Riziko nákazy: Vzhledem k malému počtu zahraničních hráčů, kteří ovládají region, varují ekonomové MMF před rizikem, že se zdánlivě izolovaná krize v jedné zemi může rychle rozšířit po celém regionu.
"Myslím, že lze bez přehánění říci, že celý bankovní sektor a finanční systém (regionu) závisí na reakci mateřských bank," řekl Neil Shearing, ekonom ze společnosti Capital Economics.
"Odepřou-li financování, není příliš těžké si představit, jak celý region zachvátí velmi vážná finanční krize a všechny země regionu se budou muset hromadně vydat za MMF."
[VÍDEŇ/Reuters/Finance.cz]