Fico a Topolánek: Jaderná energie by měla být alternativou plynu

Topolánek jako šéf země předsedající Evropské unii připomněl, že Českou republiku na rozdíl od Slovenska krize nezasáhla tak výrazně. Na Slovensku kvůli zastaveným dodávkám plynu musela snížit výrobu téměř tisícovka podniků, omezení se nicméně nedotkla domácností, škol, nemocnic a tepláren. "My jsme rádi, že máme dodávky norského plynu, že máme alternativu. Ani my však nemáme jistotu do budoucna, že ta plynová krize se nemůže opakovat. V tomto smyslu jednotný evropský postup budování propojení, budování alternativ a nacházení substitutů, což může být - a ukázala to i ta krize - jaderná energie, tak to je ta správná cesta," poznamenal Topolánek.

"Pod diverzifikací není třeba rozumět jen diverzifikaci zdrojů a tras. Pod diverzifikací je třeba rozumět i to, že budeme postupně nahrazovat plyn jinými surovinami, a tady se ukazuje jako maximálně perspektivní používání jádra," uvedl Fico.

Na Slovensku pochází z jaderných elektráren zhruba polovina vyrobené elektřiny. V Česku polostátní společnost ČEZ provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, stavbu dalších jaderných bloků pak nepřímo doporučuje závěrečná zpráva nezávislé energetické komise, která měla vypracovat dlouhodobou prognózu vývoje energetiky do roku 2030 a 2050. Programové prohlášení vlády ovšem z podnětu Strany zelených obsahuje závazek výstavbu nových jaderných bloků zmrazit.

Fico a Topolánek se dnes neshodli na viníkovi plynové krize. Podle Fica Slovensku, které společně s Bulharskem a Moldavskem patřilo k nejvíce postiženým státům, Ukrajina nechtěla pomoct, zatímco Rusko bylo zastavené dodávky ochotno řešit. Fico proto naznačil, že Bratislava možná nebude vstřícná při podpoře členství Ukrajiny v NATO.

Topolánek připomněl, že plynová krize by se v budoucnu mohla zopakovat. "V budoucnosti, pokud nebude Evropská unie jednotná, tak bude vždy vydíratelná, budou státy naší velikosti vždy slabé při vyjednávání," poznamenal.

Moskva zastavila dodávky plynu Kyjevu na Nový rok a o sedm dní později vinou vyhrocení sporu zcela ustaly i dodávky pro evropské odběratele přes ukrajinské plynovody. Těmi normálně proudí do Evropy 80 procent ruského plynu, což představuje asi pětinu evropské spotřeby. Příčinou výpadku byly spory Ruska a Ukrajiny o cenu suroviny. Dodávky v ČR byly plně obnoveny až 21. ledna.