Základní úroková sazby by tak měla ve čtvrtek klesnout na 1,75 procenta. Dno úrokových sazeb pak pro letošek odhadují analytici kolem jednoho procenta. Nejníže byla zatím základní úroková sazba v tuzemsku právě na 1,75 procenta, a to od konce dubna do konce října roku 2005.
"ČNB by mohla snížit svoji hlavní sazbu o půl procentního bodu. Inflace se vyvíjí mnohem příznivěji, než centrální banka předpokládala, a ekonomika balancuje na hraně recese," uvedl například analytik ČSOB Petr Dufek.
Teoreticky má centrální banka podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory prostor k okamžitému snížení úrokových sazeb o tři čtvrtě procentního bodu, prakticky je ale po posledních výrocích centrálních bankéřů málo pravděpodobné, že v únoru centrální banka sníží své sazby tak razantně. "Poslední statistiky jsou děsivé... Výhled ekonomiky i inflace je ještě horší," dodal Pikora.
Podle hlavního analytika Generali PPF Asset Management Radomíra Jáče se česká ekonomika letos propadně o půl procenta, naopak inflace se letos bude pohybovat kolem jednoho procenta až dvou procent. "V této situaci by oslabení koruny nemělo vést k významnějšímu růstu inflačních očekávání veřejnosti a bezprostřední dopad slabé koruny na inflaci bude nevýrazný. ČNB tak má prostor pro další snížení úrokových sazeb: pro únorové zasedání čekáme jejich snížení o půl procentního bodu a další pokles sazeb bude následovat i poté," uvedl.
Výraznějšímu snížení sazeb, například o tři čtvrtě procentního bodu, brání podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské oslabení koruny, které zpomalí letošní růst cen. S tím souhlasí i hlavní ekonom Atlantik FT Petr Sklenář, podle kterého výraznější oslabení koruny přes 28 korun za euro zavírá prostor radikálnímu uvolněni české měnové politiky. "Na poslední bankovní radě již při úrovni kurzu 26,30 Kč/EUR zazněly obavy z výrazného oslabování koruny jako argument proti snižování sazeb," upozornil.
Nicméně ČNB by se podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa neměla spolehnout pouze na působení slabší koruny a měla by také dále snižovat sazby. V nadcházejícím týdnu i Škop očekává pokles sazeb o půl procentního bodu, dno pak letos předpokládá na úrovni jednoho procenta.
"I po únorovém jednání zůstane České národní bance otevřený prostor pro další pokles sazeb. Vzhledem k negativním trendům v ekonomice čekáme, že sazby ČNB postupně klesnou až na jedno procento, kde mohou zůstat až do konce letošního roku," souhlasil analytik společnosti Patria Tomáš Vlk.
I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je další snižování po únorovém kroku pravděpodobné, bude ale záviset na dalších krocích Evropské centrální banky a vývoji kurzu koruny. "Jako kompromis mezi snahou vytvořit podmínky pro levnější úvěry podnikové sféře a obavou ze zvýšení inflace kvůli oslabení koruny přistoupí ČNB příští týden na snížení repo sazby o půl procentního bodu," uvedl.
Pokles sazeb naznačují i poslední vyjádření členů bankovní rady. Viceguvernér ČNB Miroslav Singer v lednu uvedl, že by centrální banka v následujícím měsíci mohla přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb, protože ekonomice letos hrozí stagnace. Možnosti dalšího uvolňování měnové politiky by však podle něj mohla omezit slabá koruna.
S tím souhlasí i další člen bankovní rady Vladimír Tomšík, podle kterého má ČNB příští týdne prostor pro snížení sazeb. Také on ovšem varoval před radikálním snížením sazeb ve chvíli, kdy koruna oslabuje.
Čtvrtečního jednání bankovní rady se zúčastní všichni její členové kromě viceguvernéra Mojmíra Hampla.