"Koncem září bychom měli mít tuto novou energetickou koncepci v takové míře, aby byla použitelná a prakticky realizovatelná v následujících 20, 30 letech," řekl v ČT Hüner.
Ministerstvo průmyslu podle něj u jaderné energie očekává vzestup podílu na celkové spotřebě ze současných asi 30 procent na 40 až 50 procent do roku 2030. U zejména hnědého uhlí Hünerův úřad počítá s tím, že bude nutno otevřít diskusi o prolomení limitů těžby. "Samozřejmě ne v horizontu této stávající vlády, ale v horizontu následných 20, 30 let," doplnil Hüner. Proti prolomení těžebních limitů a rozvoji jaderné energie je dlouhodobě Strana zelených. Programové prohlášení nynější vlády z podnětu zelených obsahuje závazek výstavbu nových jaderných bloků zmrazit.
Návrh energetické koncepce nyní prochází připomínkovým řízením na jednotlivých ministerstvech. "Program energetické odolnosti" má počítat s využitím všech dostupných energetických zdrojů, včetně jaderných a obnovitelných.
Podkladem pro státní energetickou koncepci je zpráva nezávislé energetické komise (NEK) a její oponentní posudek. Oba dokumenty vzala minulý týden na vědomí vláda. Oponentura komisi vytkla, že neposoudila ve výhledu do roku 2050 využití zásob hnědého uhlí za hranicemi současných územních limitů těžby a jeho potenciální dopady.
Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana ovlivní diskusi o energetické koncepci také nedávná krize kolem výpadku dodávek ruského plynu do Evropy. "Nikdo s ní v těchto materiálech nepočítal," podotkl už dříve šéf MPO. Výpadek dodávek plynu se prý navíc může kdykoli zopakovat.
Využití jaderné energetiky a zásob hnědého uhlí za územními limity podporuje Hospodářské komora. Opačného názoru jsou ekologové. Například protijaderné sdružení Jihočeské matky tvrdí, že nový návrh energetické koncepce je zpracován ve "starém duchu", klade hlavní důraz na využívání uhlí a jádra, obnovitelné zdroje vidí pouze jako okrajové a klade nedostatečný důraz na možnosti úspor energie.