Říman předpokládá schodek státního rozpočtu do 90 miliard korun

"Já bych na trojciferné číslo šel velmi nerad, já bych pro to asi ve vládě nehlasoval, ale to, že ten schodek bude větší, než byl schválený, to není vyhnutí," řekl Říman. Dodal, že schodek ve výši 99 miliard považuje za psychologickou hranici, za kterou již podle něj není možné zajít.

Podle Římana je možné ještě upravený schodek seškrtat zhruba do výše 30 miliard korun. Část peněz po seškrtání státního rozpočtu půjde podle něj na vyrovnání "nepříjmů" a potom bude ještě zbývat asi deset miliard až 15 miliard korun, o jejichž využití je třeba debatovat.

"Například jedno z opatření, která já bych považoval za užitečné, protože je relativně plošné jak z hlediska regionálního, tak z hlediska toho, že se týká především malých a středních podniků, je posílit program zateplování panelových domů, případně ho rozšířit i na školy, školky, zdravotnická zařízení, která mají v portfoliu obce," doplnil Říman. Podle něj je to investice, která je užitečná, snižuje spotřebu energií a dává práci i malým stavebním firmám.

Jako užitečné protikrizové opatření vidí Říman také snížení odvodů pro podnikatele za sociální pojištění. "To je plošné opatření, které uvolní ruce zaměstnavatelům do jisté míry, a samozřejmě, že také je spojeno s nějakou finanční náročností v tom smyslu, že se ty peníze prostě nevyberou," dodal Říman s tím, že snížení sociálního pojištění v rozmezí od jednoho do dvou procent je určitě jedno z nejpřínosnějších opatření, jak z krátkodobého, protože se projeví okamžitě v peněženkách, tak i z pohledu dlouhodobého.

Ministr si netroufá odhadnout, jestli recese české ekonomiky nastane v letošním roce. Podle něj jsou odhady nyní vyloženě taháním králíků z klobouku. "Prostě pohybujeme se někde kolem nuly," míní Říman. Osobně však věří, že růst přeci jenom bude a doufá, že jednoprocentní varianta ministra financí Miroslava Kalouska je co nejblíže realitě.

V rámci protikrizových opatření se podle Římana chystá české předsednictví pravděpodobně vyzvat Evropskou komisi, aby analyzovala a vyjádřila se k otázce vytvoření programu takzvaného šrotovného jako celoevropského programu, tedy získání příspěvku na nové auto v případě sešrotování starého vozu. "Už 13 států Evropské unie, to znamená půlka a jsou v tom velké státy, jako je Německo nebo Francie, vážně uvažují nebo se dokonce už rozhodly, že tento model zavedou, tak už to skutečně nabývá celoevropských rozměrů," uvedl Říman. Náklady by se podle něj sdílely na evropské a národní úrovni.