Při vyplňování daňového přiznání nejde jen o to správně vyplnit všechny kolonky, ale také nezapomenout uplatnit všechny možné úlevy, které nám dovoluje zákon. U fyzických osob jsou to nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o dani z příjmu) odčitatelné položky (§ 34 ZDP) a slevy na dani (§ 35, 35a, 35b ZDP).
Nezdanitelné části základu daně
Pro daňový rok 2001 je to těchto devět položek: základní nezdanitelná část, odpočet na dítě, odpočet na druhého z manželů, invalidita, studium, dary, stavební spoření a hypotéky, penzijní připojištění, soukromé životní pojištění.
Každá fyzická osoba si může letos odečíst od základu daně 38 040 korun.
Za každé dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti, se dá odečíst 23 520 korun. Nejedná se pouze o děti vlastní. Může jít též o dítě osvojené, v péči nahrazující péči rodičů nebo takzvané pěstounské péči. Platí to pro každé nezletilé dítě nebo zletilé dítě do dovršení 26 let věku, pokud studuje nebo je postiženo dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a nepobírá plný invalidní důchod. Pozor, pojem "společná domácnost" znamená, že dotyčné osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Nemusí však mít shodný záznam o trvalém bydlišti.
Na manželku (manžela) může poplatník odečíst 21 720 korun, pokud manželka (manžel) žije s poplatníkem ve společné domácnosti a ve zdaňovacím období nemá vlastní příjmy vyšší než 38 040 korun. Do tohoto příjmu se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, stipendium poskytované studujícím, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání, služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření.
Na druhou stranu je nutno počítat s tím, že do vlastních příjmů druhého z manželů se zahrnují příjmy zdaněné srážkovou daní (například úroky z termínovaného vkladu), příjmy od daně osvobozené (například starobní důchod), příjmy, které nejsou předmětem daně (například nárůst majetku plynoucí z rozšíření společného jmění manželů). Ty příjmy, které mají charakter mzdy, je třeba brát v brutto výši, tedy nesnížené o zdravotní a sociální pojištění. Zvýšený nárok na odpočet ve výši dvojnásobku základní částky lze uplatnit na manželku (manžela), je-li držitelem průkazu mimořádných výhod III. stupně, tedy zvlášť těžce postižení s potřebou průvodce.
Invalidita poplatníka je dalším důvodem k snížení základu daně. Snížení je závislé na míře postižení. Za částečnou invaliditu se odpočítává 7140 korun, za plnou 14 280 korun. Na držitele průkazu ZTP/P je odpočet 50 040 korun. U částečné invalidity vzniká nárok tomu poplatníkovi, který pobírá částečný invalidní důchod z důchodového pojištění nebo došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. U plné invalidity vzniká nárok poplatníkovi, který pobírá plný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo pobírá jiný typ důchodu z důchodového pojištění, a také v případě, došlo-li k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod. Nárok vzniká i za předpokladu, že je plně invalidní, ale žádost o přiznání plného invalidního důchodu mu byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že by plně invalidní nebyl. Držiteli průkazu ZTP/P vzniká nárok bez ohledu na to, zda pobírá zároveň invalidní důchod či nikoli.
Studentům se odpočítává od základu daně z jejich příjmů 11 400 korun. Týká se pouze studentů na středních, vyšších a vysokých školách a dvouletých kurzů cizích jazyků. Když student studium přeruší, není po dobu přerušení chápán jako studující osoba. Když zanechá studia, pomíjí nárok na odpočet do následujícího měsíce. Když řádně ukončí studium na střední škole, pak se může odpočet uplatnit ještě dva měsíce. Po ukončení vysoké školy ještě jeden měsíc po závěrečné státní zkoušce. Pro oba případy platí, že student po tuto dobu nenastoupí do zaměstnání a ani nesmí být v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Počínaje 1. lednem 2001 se podmínky pro uplatnění odpočtu z titulu studia změnily. Nově platí, že nárok na odpočet lze uplatnit maximálně do 26 let věku poplatníka nebo maximálně do 28 let věku poplatníka, jde-li o prezenční formu studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání. Pro všechny druhy odpočtů od základu daně vyjma základní nezdanitelné části platí poměrné uplatnění ve výši 1/12 zákonem stanovené částky za každý měsíc, na jehož počátku jsou splněny stanovené podmínky.
Dary snižují základ daně, pokud jsou poskytnuty na zákonem stanovené podmínky. Obdarovaným musí být obec nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, případně fyzická osoba, pokud provozuje školské nebo zdravotnické zařízení či zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a dar má být určen pro potřeby tohoto zařízení. Počínaje rokem 2001 se může odečítat i dar poskytnutý politickým stranám a hnutím a také ve prospěch veřejné sbírky pořádané právnickou osobou.
Pro fyzické osoby platí, že celková hodnota všech darů činí alespoň 2 % základu daně, minimálně 1000 Kč. Nevyšší hranice odečitatelného daru je 10 % základu daně za zdaňovací období. V případě dárcovství krve se každý odběr oceňuje částkou 2000 Kč.
O úroky z úvěrů hypotečních bank a stavebních spořitelen si mohou fyzické osoby snížit daňový základ, pokud splní následující podmínky. Úvěr je poskytnut na financování vlastních bytových potřeb. Může jít o úroky z úvěru hypotečního, předhypotéčního, doplňkového, překlenovacího nebo řádného úvěru ze stavebního spoření, kde poplatník je účastníkem příslušné úvěrové smlouvy. Dají se odečíst pouze o úroky skutečně zaplacené a horním limitem odpočtu je 300 tisíc korun za rok. Je-li však úvěr čerpán pouze po část zdaňovacího období, limitní částka činí 25 tisíc korun za každý měsíc. Podmínkou je, že poplatník vlastní příslušný dům, byt nebo pozemek, na který si půjčil, a užívá ho k trvalému bydlení.
Sem přijde text, který vysvětlí, proč vysvětlujeme pojem bytová potřeba. Bytovou potřebou se rozumí výstavba bytového domu, koupě pozemku, koupě bytového domu, rodinného domu, bytu včetně rozestavěné stavby, splacení členského vkladu například družstvu, údržba či změna stavby bytového nebo rodinného domu, vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců, pokud předmětem tohoto vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, bytového nebo rodinného domu a navíc počínaje zdaňovacím obdobím 2001 úhrada za převod členských práv a povinností družstevníka a splacení úvěru nebo půjčky použitých na financování výše uvedených bytových potřeb.
Na druhou stranu však poplatník, který bytovou potřebu nebo její část použije k podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti nebo k pronájmu, musí úměrně krátit odpočet úroků z úvěrů. Do konce roku 2000 zákon rozlišoval, zda více poplatníků jedné smlouvy žije či nežije ve společné domácnosti. Počínaje rokem 2001 se tato skutečnost nerozlišuje a odpočet uplatní buď jeden z nich, nebo každý účastník, a to rovným dílem. Zákon umožňuje uplatnění odpočtu již v rámci výpočtu záloh na dani z příjmu, a to na základě potvrzení stavební spořitelny či banky.
Pojistné může za určitých podmínek také snížit základ daně. Musí však být určeno k zajištění na stáří. V případě penzijního připojištění je důležité, aby poplatník uplatnil částky pojistného, které sám zaplatil, a to nad šest tisíc korun ročně. Nemůže si odečítat částky, které za něj zaplatil zaměstnavatel. Maximálně lze odečíst 12 tisíc korun.
V případě soukromého životního pojištění je nárok na odpočet vázán na dvě podmínky. Výplata pojistného plnění musí být sjednána nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně až v roce, kdy pojištěný poplatník dosáhne 60 let. Horní limit odpočtu je rovněž 12 tisíc korun za zdaňovací období. Na rozdíl od penzijního připojištění není stanoven dolní limit.
Jak v případě penzijního připojištění, tak i v případě životního pojištění je třeba nárok prokázat potvrzením z příslušné instituce. Nezdanitelné části základu daně se uvádí v oddíle 8 přiznání k dani z příjmu fyzických osob Typ B nebo v oddíle 3 přiznání k dani z příjmu fyzických osob Typ A.
V případě zrušení pojištění před dodržením stanovených časových limitů (60 měsíců a 60 let) nastává nepříjemná situace. Poplatník totiž pak musí všechny již uplatněné odpočty od základu daně uvést v daňovém přiznání a zdanit je v rámci "Ostatních příjmů".
ODČITATELNÉ POLOŽKY
Daňovou ztrátu z předcházejících zdaňovacích období může poplatník uplatnit v sedmi letech po jejím vzniku. Buď uplatní najednou celou ztrátu, nebo v několika letech po částech. V jednom roce se dají uplatnit i dvě daňové ztráty za více předcházejících období. Například v roce 2001 lze snížit základ daně současně o daňové ztráty z let 1999 a 2000, nelze však již uplatnit ztrátu z roku 1993.
Daňová ztráta vzniká vyměřením správce daně. Není tedy rozhodující, v jaké výši byla uvedena v daňovém přiznání. Správce daně však nemá povinnost oznamovat výši vyměřené daně či daňové ztráty, pokud se neodchyluje od výše uvedené v daňovém přiznání. Fyzické osoby musí dát pozor na to, že daňová ztráta může vzniknout jen z dílčího základu daně z podnikání (§ 7 ZDP) nebo z pronájmu (§ 9 ZDP). O daňovou ztrátu nelze snížit dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), a to ani v období vzniku ztráty, ani v obdobích následujících. To znamená, že započtení daňové ztráty jako odčitatelné položky proti dílčímu základu daně ze závislé činnosti je vyloučeno. Odpočet daňové ztráty se uvádí v oddíle 7 přiznání k dani z příjmu fyzických osob Typ B.
Reinvestiční odpočet. Poplatník si může odečíst 10, 15 nebo 20 % vstupní ceny zákonem vymezeného nově pořízeného majetku. 10% u vstupní ceny hmotného majetku, 15% u technologie pro zpracování druhotných surovin, čištění a úpravy vody a 20 % u strojů pro zemědělství a lesnictví. Od r. 2001 také 30% z provozu vzdělávacích zařízení. Platí to jen pro prvního vlastníka majetku nebo prvního nájemce majetku. Proto se fyzickým osobám vyplatí pronajmout si majetek, i starší, formou finančního leasingu. Bohužel se tento odpočet nevztahuje na osobní automobily, pokud nejsou používány k provozování osobní silniční dopravy. Zde je pak zákonem stanoven limit 10 % vstupní ceny pořízeného hmotného majetku zatříděného do odpisových skupin 1, 2 nebo 3. Fyzická osoba může nárok uplatnit pouze tehdy, používá-li majetek k dosahování příjmů podle § 7 (příjmy z podnikání) nebo podle § 9 (příjmy z pronájmů).
Nárok na uplatnění odpočtu vzniká v tom období, kdy je předmětný majetek uveden do užívání a evidován. U nájemce majetku formou finančního pronájmu (leasingu) je dán vznik nároku okamžikem přenechání majetku pronajímatelem ve stavu způsobilém k obvyklému užívání. V případě, že nárok na reinvestiční odpočet nemohl být uplatněn, protože byla vykázána daňová ztráta, lze odpočet uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, v němž bude vykázán dostatečně vysoký základ daně. Nedojde-li k uplatnění odpočtu hned v prvém období při dostatečně vysokém základu daně, nárok na jeho pozdější uplatnění propadá. Reinvestiční odpočet se uvádí v oddíle 8 přiznání k dani z příjmu fyzických osob Typ B jako nezdanitelná část základu daně na řádku 94, případně 95.
Slevy na dani podle § 35, 35a, 35b zákona o dani z příjmů se odečítají přímo od výsledné daňové povinnosti, takže finanční dopad uplatnění tohoto zvýhodnění je mnohem výraznější. Nejčastější jsou slevy plynoucí ze zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností, kde lze uplatnit odpočet částky 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností a odpočet částky 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením.
Slevy na dani se uplatňují prostřednictvím Přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmu fyzických osob Typ B.