Janota: Pokud HDP klesne o 2 pct. bude deficit přes 100 mld.

Zároveň upozornil, že v takovém případě by ČR nesplnila kritérium pro přijetí eura týkající se deficitu veřejných financí.

MF nyní variantu státního rozpočtu počítající s poklesem ekonomiky o dvě procenta propočítává na žádost poslanců. Podle varianty, která počítá s růstem HDP o jedno procento, by měl být letos schodek rozpočtu 73 miliard korun. Tuto variantu vývoje ministerstvo financí považuje za nejpravděpodobnější.

Česká národní banka ve své nové prognóze letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,3 procenta. Recesi očekává rovněž řada analytiků. Česká spořitelna odhaduje pokles ekonomiky o 1,3 procenta, Raiffeisenbank o 1,2 procenta a Patria Finance o dvě procenta. Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo pro letošní rok růst o 1,4 procenta.

"Při poklesu HDP o dvě procenta se schodek státního rozpočtu propadne zhruba na 130 miliard korun," sdělil ČTK hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Deficit veřejných financí by se tak podle něj tak vyšplhal na 3,5 procenta HDP.

"Nicméně, i tak by byla Česká republika v rámci EU zemí s relativně nízkým deficitem. Průměrné saldo veřejných rozpočtů v zemích EU letos podle prognózy Evropské komise dosáhne 4,5 procenta HDP a téměř pěti procent HDP příští rok," upozornil. Loni skončil deficit veřejných financí ČR na 1,2 procenta HDP.

Pokles ekonomiky o dvě procenta by byl podle Janoty "šíleným nárazem" na výběr daní a sociálního pojištění. Například výběr pojistného na zdravotní a sociální pojištění by se v porovnání se schváleným rozpočetem, který počítá s růstem ekonomiky o 4,8 procenta a deficitem 38 miliard, snížil kvůli poklesu zaměstnanosti o 60 miliard korun.

Výhodou tuzemské ekonomiky je ale z pohledu rozpočtu její zaměření na export. "Ten dopad není až tak velký v číselném vyjádření, protože naše ekonomika je proexportně orientovaná. DPH se při exportu odpočítává a není příjmem rozpočtu. Kdyby se všechna ta auta prodávala tady, tak je dopad větší, a to možná dvojnásobně," uvedl Janota.

Propočty MF proto závisí i na vývoji exportu. Pokud by hospodářský pokles byl způsoben propadem exportu, byl by vliv na rozpočet menší. Pokud by se ovšem ukázalo, že export je již na dně a pokles ekonomiky způsobují domácí faktory, tak by to rozpočet ovlivnilo více.

Odhad růstu ekonomiky je nyní ovšem podle Janoty velmi složitý. Navíc podle něj všechny odhady kalkulují se setrvačným vývojem ekonomky a neberou v úvahu případná opatření vlády.

Opatření, která vláda a Národní ekonomická rada vlády navrhují pro boj s krizí, MF podle Janoty nyní propočítává. "Neznali jsme dosud přesné zadání. Stále je v návrzích řada neznámých. Nevíme jestli vláda odsouhlasí daňové prázdniny pro podnikatele, nevíme jestli bude šrotovné a další nápady," uvedl.