Topolánek: Realizaci Nabucca by mohl pomoci březnový summit EU

Topolánek ale věří, že se realizace projektu "pohne" kupředu po březnovém summitu EU, pokud se tam českému předsednictví podaří zahájit vážnou diskuzi především o plynovodu Nabucco. Ten má snížit závislost EU na dodávkách z Ruska. "Nemyslím, že je to otázka turkmenské ochoty dodávat, je to otázka potrubí a vyřešení problémů s cestou, kudy má plánovaný jižní koridor vést," uvedl český premiér.

Turkmenistán, který je čtvrtým největším vývozcem zemního plynu na světě, vyváží tuto surovinu do Ruska, Íránu a příští rok zahájí tranzit do Číny. Pokud to dovolí bezpečnostní situace v Afghánistánu, uvažuje se o výstavbě plynovodu přes tuto zemi do Indie a Pákistánu. "Pokud Evropa bude váhat, může být tím posledním," varoval Topolánek. Hlavní obtíž ale vidí v chybějící rozhodné podpoře evropských velmocí pro Nabucco a celý projekt jižního koridoru. "Nemyslím, že by na to nebyly peníze nebo že by to někdo hodnotil jako nerentabilní projekt. Je to jen otázka politické vůle," zdůraznil premiér.

Projekt jižního koridoru, k němuž Praha chystá na květen vrcholnou schůzku zúčastněných států, podle něj nelze omezovat pouze na zemní plyn. Měl by zajišťovat transport kaspické ropy a zboží oběma směry. Přirovnal ho ke středověké hedvábné stezce, která přes střední Asii vedla a byla důležitou spojnicí Evropy s tímto regionem. Stejně tak to vnímají i Turkmeni, uvedl Topolánek po jednání s jejich prezidentem Gurbangulim Berdymuhamedovem, ministrem energetiky Tačberdym Tagjevem a šéfem diplomacie Rašidem Meredovem.

Energetické otázky dominují také rozhovorům českého premiéra v ázerbájdžánském Baku, kam se z Turkmenistánu přesunul a kde svoji dvoudenní cestu po střední Asii zakončí. Ve čtvrtek navštívil Kazachstán.

V Ašgabatu ale Topolánek nejednal jen o plynu. Se svými partnery dohodl konání česko-turkmenského podnikatelského fóra, které má oživit zatím slabé vzájemné obchodní styky. Hodlá se rovněž zasadit o vznik diplomatické mise České republiky v Turkmenistánu nebo přinejmenším obchodního zastoupení. "Turkmeni jsou pro nás absolutně klíčová země celého regionu," vyzdvihl význam země.

Řeč se dostala i na lidská práva, která jsou podle mezinárodních organizací v Turkmenistánu i dalších státech středoasijského regionu hrubě porušována. Topolánek prý Berdymuhamedova, který v roce 2007 nahradil výstředního autoritářského prezidenta Saparmurata Nijazovova, upozornil, že musí počítat s tím, že s tímto nedostatkem bude s rostoucím zájmem o jeho zemi stále více konfrontován. "Neřešili jsme to detailně. Nebylo cílem mé cesty dělat osvětu o otázce lidských práv," řekl novinářům.