Loňská spotřeba plynu byla 9,18 miliardy metrů krychlových. Zhruba čtyři pětiny spotřeby pocházely z Ruska, zbytek z Norska. Dodávky ruského plynu však nemusí být vždy spolehlivé. Na počátku roku byly totiž po ukrajinsko-ruském sporu o cenu plynu zastaveny dodávky suroviny do Evropy téměř na 14 dní.
Ministerstvo proto v připravované Státní energetické koncepci počítá hlavně s vyšším využitím jádra a prolomením ekologických limitů na těžbu uhlí. S plynovými elektrárnami počítá jen jako se špičkovým zdrojem, který by vykrýval výkyvy ve spotřebě elektřiny.
Oznámené plány firem na výstavbu paroplynových elektráren počítají ale s výkonem až 2000 megawattů instalovaného výkonu. To je roční výkon jaderné elektrárny Temelín. Největší plány má společnost ČEZ, která počátkem roku podala žádost na posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) na paroplynovou elektrárnu Počerady s výkonem 880 megawattů.
Také Skupina J&T před časem oznámila vybudovat plynové zdroje elektřiny s celkovou kapacitou až 200 megawattů. Podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla ale nemusí jít jen o takto velké zdroje. Upřednostnit bychom měli spíše menší místní zdroje, dodal.
Zásadní výhodou plynových elektráren je jejich vysoká flexibilita. Takový zdroj může být připojen k síti za několik minut po spuštění a zhruba za čtvrt hodiny může být plynová turbína na plném výkonu. "Rychlejší už jsou jen vodní elektrárny," dodal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Mezi další výhody patří nižší pořizovací náklady. Podle ředitele pro rozvoj energetického sektoru skupiny J&T Tomáše Davida může být investice do výstavby paroplynové elektrárny při stejném výkonu dvakrát nižší než investice na pořízení stejně velké moderní uhelné elektrárny.
Dalším faktorem, který ovlivní budoucí rozvoj plynových elektráren, je i nedávno schválený energeticko-klimatický balíček EU. Paroplynové elektrárny například vyprodukují třikrát méně skleníkových plynů na vyrobenou megawatthodinu než klasické uhelné elektrárny; neprodukují popílek.
Podle mluvčího ministerstva životního prostředí by se proto zdroje na zemní plyn měly využít jako vhodný přechod mezi vysokouhlíkovou energetikou (založená na spalování uhlí) k budoucí nízkouhlíkové energetice založené pravděpodobně na vodíkových technologiích.
Podle údajů Energetického regulačního úřadu zhruba dvě třetiny loni vyrobené elektřiny pocházely z uhelných elektráren, více než třetina z jádra. Z obnovitelných zdrojů pocházely zhruba čtyři procenta energie.