"V rámci (protikrizových) opatření my určitě půjdeme přes tři procenta, což v situaci země, která usiluje o přijetí eura, je velká komplikace," řekl premiér.
Zvyšování veřejného schodku se patrně nevyhnou ani další evropské státy, jejich hospodářský růst se zvolní kvůli dopadům světové hospodářské krize. Vlády vícero zemí rovněž ohlásily finančně nákladné balíčky protikrizových opatření.
"Myslím si, že nás čeká velká diskuse o tom, jak ta kritéria nastavit do budoucna, kdy pro časy dobré a konjunkturu jsou tři procenta velmi měkká opatření a pro časy podobné jako je tato, to znamená krizové, jsou tři procenta velkou brzdou, nicméně dobrou brzdou pro financování těch veřejných rozpočtů v rámci protikrizových opatření," zdůraznil Topolánek.
Soudí, že rozpočtové maastrichtské kritérium by mělo být vztaženo k dalšímu kritériu, jako například k inflaci. To by podle něj umožnilo, aby země v "dobách dobrých" směřovaly k vyrovnanému rozpočtu nebo k přebytku a v ekonomicky horších časech měly prostor k řešení protikrizových opatření.
Topolánek už dříve ohlásil, že vláda oznámí termín vstupu do eurozóny letos 1. listopadu. Kromě rozpočtové podmínky musí země před přijetím eura splnit rovněž kritérium inflace, zadluženosti, úrokových sazeb a stability výměnného kursu vlastní měny.