Lidé se snaží na pojištění majetku šetřit, podceňují přitom rizika

Velké procento lidí se při pojištění majetku dopouští podstatných chyb, které pro ně mohou mít závažné následky. Z lednové ankety České asociace pojišťoven (ČAP), zaměřené na pojištění majetku vyplývá, že klienti pojišťoven se často snaží ušetřit na pojistném za každou cenu, mívají zastaralé pojistné smlouvy, neznají detailně pojistné podmínky, špatně se orientují v pojistných produktech nebo si neuchovávají dokumentaci k pojištěným předmětům. ČAP proto zpřístupnila stránky www.pojistimajetek.cz, kde najdou zájemci potřebné informace včetně nejrůznějších rad a doporučení. Pojištění majetku se asociace věnuje komplexně v letošní kampani „Únor - měsíc pojištění“.

Téměř každý z nás již v životě musel řešit pojistnou událost, což potvrzuje necelá polovina dotázaných, které anketa oslovila. Nejčastěji se lidé nevyhnou krádeži nebo takzvaným vodovodním škodám – prasklému potrubí, vytékající vodě z pračky nebo vyplavení sousedů. Co do výše pojistného plnění však na prvním místě jednoznačně figurují škody způsobené přírodními živly. „Výsledky ankety se v podstatě shodují se statistikami příčin pojistných událostí, které evidují členské pojišťovny. Nehoda není evidentně náhoda a pojistná událost může snadno potkat kohokoliv z nás,“ dodává Michal Šimon, specialista na neživotní pojištění Česká asociace pojišťoven.

Přesto mezi námi stále existuje dost lidí, kteří nemají majetek pojištěný vůbec (6 % dotázaných). Mezi nimi převažují občané ve věku nad 50 let, kteří si však neuvědomují, že v případě pojistné události si uhradí škodu v plné výši sami.

„Zdaleka nejčastějším problémem jsou však zastaralé pojistné smlouvy. Sjednané pojištění v jejich případě již dávno neodpovídá aktuální hodnotě majetku pojištěnců. Vzniklá škoda pak pro klienty mívá nedozírné následky,“ vysvětluje Marcela Kotyrová, manažerka komunikace a vzdělávání ČAP. Její slova potvrzuje i lednová anketa: 62 % dotázaných ve svých smlouvách sjednané pojištění nikdy neaktualizovalo. Rovná polovina z nich přitom měla majetek pojištěn déle než deset let: „Lidé si neuvědomují, že se cena majetku s léty mění. Své investice do majetku zapomínají v pojištění zohledňovat, a vystavují se tak zbytečnému riziku podpojištění. Když dojde ke škodní události, pojišťovna jim škodu uhradí jen částečně, přesto stále v souladu s platnou pojistnou smlouvou,“ varuje Kotyrová.

Obecně lidé podceňují aktualizaci pojistný smluv, a to nejen v souvislosti s pojistnou částkou, ale i při změně údajů o pojistníkovi či způsobu platby. Ze vzorku tří set respondentů se polovina mylně domnívá, že změna osoby pojistníka nepředstavuje důvod pro aktualizaci pojistné smlouvy. Jsou známy i takové případy, kdy pojištění majetku (nemovitosti či domácnosti) bylo sjednáno na osobu, která zemřela. Tehdy většinou pojištění zaniká. Dědici však dále platili pojistné, aniž by tuto skutečnost, jak jim ukládají podmínky pojistné smlouvy, oznámili pojišťovně, a sjednané pojištění považovali i nadále za platné. V takových případech může pojišťovna odmítnout pojistné plnění právě z důvodu, že smrtí pojistníka došlo k zániku původní smlouvy.

Někteří lidé dále nevnímají rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti. Mnohdy se pak stane, že si pro rodinný domek sjednají pojištění nemovitosti, ale pojištění domácnosti neřeší v domnění, že pojištění domácnosti je již zahrnuto v ceně pojištění nemovitosti. V případě škodní události, například povodně, jim pak pojišťovna uhradí škody na nemovitosti. Škodu vzniklou v domácnosti si však musí poškození hradit ze svého.

Alarmující je také skutečnost, že jen necelá čtvrtina oslovených si uchovává dokumentaci k pojištěným předmětům. Naopak celých 26 % nemá doklady vůbec k ničemu. Neuvědomují si, že pokud dojde k pojistné události, má pojišťovna právo krátit pojistné plnění, nebo neprokázanou škodu nemusí proplatit vůbec, neprokáže-li pojistník odpovídající dokumentaci.

Výsledky ankety České asociace pojišťoven ukázaly, že jen 34 % dotázaných si prostudovalo pojistné podmínky. Bezmála polovina respondentů četla pojistné podmínky zběžně. Zbývajících 20 % dotazovaných je nečetlo vůbec, nebo si tuto skutečnost nevybavuje. „Lidé pak často ani nevědí, jak a proti čemu jsou pojištěni. Stává se, že lidé v zátopových oblastech nejsou pojištěni proti povodni. Neznalost pojistných podmínek se pak většinou projeví až při případné likvidaci škody,“ dodává Michal Šimon.