Německá vláda schválila návrh zákona o "vyvlastnění" bank

Takzvaný vyvlastňovací zákon předpokládá znárodnění jako nejkrajnější prostředek řešení. Předtím počítá s procedurou zkoumání, zda lze pro záchranu příslušné banky přijmout méně pronikavá opatření umožňující získání kontrolní většiny státu. K takovým krokům patří svolání mimořádné valné hromady zachraňovaného peněžního ústavu a kapitálová opatření.

Důležitou podmínkou pro uplatnění krajního řešení je takzvaná "systémová relevance" příslušného institutu. To znamená, že musí být významný pro fungování celého národního hospodářství.

Návrh zákona rozšiřuje balík na záchranu bank v objemu 480 miliard eur (zhruba 14 bilionů korun), který německá vláda přijala už v říjnu a který umožňuje především poskytování státních záruk bankám. Dodatečná opatření předpokládají jejich prodloužení ze tří na pět let.

"Zákon o záchranném převzetí" má být omezen jen na boj proti nynější finanční krizi. Procedury posuzování musí být zahájeny nejpozději do konce června a příslušný dekret o zestátnění může být vydán nejpozději do 31. října. "Tím je zřejmé, že možnost zestátnění za účelem stabilizace nemá být k dispozici navěky, nýbrž je přípustná jen na překonání finanční krize," uvádí se v návrhu.

Časová omezenost platnosti zákona vyplývá také z toho, že je v zásadě zamýšlen ad hoc pro případ Hypo Real Estate a vyvlastnění jejích akcionářů. Zákon stanoví, že akcionářům bude vyplácena náhrada. Její výše bude v zásadě určena průměrem hodnoty jedné akcie v posledních dvou týdnech před znárodněním. Zákon dále umožní schválit kapitálové injekce hlasy držitelů 50 procent plus jedné akcie. Dosud platil práh 75 procent plus jedna akcie.

Německý stát už mnichovské bance poskytl záruky a kapitálové injekce v celkové výši 102 miliard eur. Banka ovšem potřebuje další pomoc. V zájmu získání rozhodujícího vlivu usiluje německá vláda o ovládnutí kontrolní většiny alespoň 95 procent. V případě krachu banky totiž státu hrozí miliardové ztráty kvůli poskytnutým garancím.

Německá vláda v současnosti vyjednává s americkou finanční společností J.C. Flowers o převzetí jejího podílu v HRE, jenž činí 24 procent. Vláda se však s velkoakcionářem dosud nedohodla, neboť ten zjevně doufá v růst ceny akcií.