Americké úřady stupňují tlak na UBS

Vláda se domnívá, že v UBS má vedeny účty až 52.000 amerických občanů, kteří se snaží vyhnout placení daní. Žaloba byla podána v Miami a v dokumentech určených soudu se podle agentury AP například uvádí, že na diskutabilních účtech bylo v posledních deseti letech uloženo zřejmě až 14,8 miliardy dolarů.

UBS už se s americkými úřady dohodla na tom, že zpřístupní údaje o těch klientech, kde má podezření, že se mohou vyhýbat placení daní. V rámci vyrovnání UBS zaplatí pokutu 780 milionů dolarů (asi 17,6 miliardy Kč) za to, že pomáhala některým bohatým lidem z USA zakládat si v zahraničí fiktivní firmy a neplatit daně.

Nová žaloba znamená, že úřady v USA chtějí mít lepší přístup k záznamům o klientech, u nichž existuje podezření na daňové podvody. UBS ale uvedla, že se bude proti požadavkům bránit a jména klientů neodtajní. Odvolává se na švýcarský zákon o bankovním tajemství, který bankám umožňuje zachovávat o klientech absolutní mlčenlivost.

Jakmile byla zveřejněna zpráva o vyrovnání mezi americkými úřady a UBS, ředitel banky Peter Kurer sdělil, že UBS přijímá plnou zodpovědnost za to, že svým klientům v USA pomáhala skrývat majetek před americkým správcem daně. To ale prý neznamená, že banka odtajní informace o tisících účtech, které vede.

"Tím se ukazuje, že ta velká bitva teprve přijde," řekl specialista na daňovou problematiku George Clarke, jehož cituje AP. Federální soudce nyní bude muset rozhodnout, zda americké soudy mohou přinutit banku k tomu, aby porušila švýcarský zákon o bankovním tajemství a poskytla úřadům informace o účtech.

Američtí činitelé tvrdí, že UBS akvizicí v USA z roku 2000 získala i řadu nových klientů z řad bohatých Američanů. Banka pak začala těmto klientům nabízet, že jim pomůže vyhnout se placení vysokých daní. K tomu bylo nutné otevřít jim nové účty jménem smyšlených firem v zahraničí.

Americká prokuratura se snaží prokázat, že UBS používala zakódovaný software a další vyspělé technologie, které mají znemožnit monitoring ze strany dozorových orgánů. Tím prý chtěla zakrýt, že klientům pomáhá zmizet z očí daňových úřadů. Klienti přitom podávali zfalšované daňové přiznání, v němž chyběl příjem ze švýcarských účtů.