"Je vytvořena expertní skupina, kterou zastřešujeme s členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jiřím Schwarzem," potvrdil deníku Janota. Ta by během jednoho až dvou měsíců měla říct, zda zavedení dluhopisů nějak brání současná legislativa a jak by jejich vydávání a správa měly fungovat.
Jak píše MfD, pro stát by půjčování mohlo vyjít levněji, než za kolik dnes získá peníze na kapitálovém trhu. Ročně nyní platí stát z dluhu zhruba pětiprocentní úrok.
Podle odborníků by státní dluhopisy mohly lidem vynést až čtyři procenta, což je více, než nyní nabízejí bankovní domy na termínovaných vkladech. Ty peníze nyní úročí maximálně třemi až čtyřmi procenty. Státní dluhopisy navíc představují nejbezpečnější uložení peněz, protože státy, na rozdíl od bank, téměř nekrachují. Bankéři by se pak museli snažit nabídnout klientům lepší úrok, aby si u nich peníze uložili, píše list.
Deník připomíná, že občané už s dluhopisy zkušenost mají - v roce 1997 se vydávaly povodňové obligace v nominálních hodnotách 1000 a 10.000 korun. Prodalo se jich za pět miliard korun, částečně obyvatelstvu, zčásti institucím. Zatímco povodňové dluhopisy byly vázány na výši inflace, ty chystané by měly mít fixní úrok. Podle Pavla Makovce z Arca Capital, který je koordinátor NERV, by takové nastavení bylo transparentnější.
"Nemá jít o jednorázovou záležitost, ale o model, který by doplňoval současné dluhopisové emise v eurech a v korunách," vysvětlil Janota. Ty však stát prodává po balících, jejichž hodnoty dosahují milionových částek a běžní lidé na ně nedosáhnou.
Na rozdíl od povodňových obligací, které měly papírovou podobu, se nyní uvažuje o podobě elektronické. Ty by byly zapsány na příslušného majitele ve Středisku cenných papírů, kde se dnes evidují vlastníci akcií. Experti řeší, jakým způsobem by se dluhopisy dostaly k občanům. Právě distribuce může přijít draho. Jednou ze zvažovaných variant je nabízet je v pobočkách pošty, napsala dnešní Mladá fronta Dnes.