Školky Wattsenglish nejsou zdaleka pouze o hlídání

Posílení pozice firmy na trhu práce je založeno na rozšíření nabídky podniku pro stávající i potenciální zaměstnance právě o firemní školku. Toto rozšíření může znamenat jednak nižší fluktuaci zaměstnanců než u konkurence a především možnost získání nových kvalitních pracovníků.

Firemní školky mohou mít pozitivní vliv na zvýšení produktivity práce. Mají významný vliv na pozitivní pracovní prostředí založené na pocitu rodiny „pod jednou střechou“. Tento prvek jednoznačně pozitivně ovlivňuje spokojenost zaměstnanců a s tím spojené zaměstnanecké vztahy. 

Firemními školkami je navíc pozitivně ovlivněna také personální politika. Tím, že podnik ve svých prostorách nebo v jejich blízkosti uvede do provozu firemní školku, umožní ženám nebo mužům rychlý návrat po mateřské dovolené zpět do pracovního procesu a není proto nutné hledat a zaškolovat nové zaměstnance. Pozitivně působí také na loajalitu zaměstnanců a jejich ztotožnění se s organizací.

Firemní jazykové školky jdou ještě dál. V případě firemní jazykové školky přichází v úvahu ještě jeden významný pozitivní aspekt, a tím je výuka angličtiny u předškolních dětí. Osvědčenou metodou je v tomto směru metodika Wattsenglish® založená na osvojení cizího jazyka přirozenou cestou ve věku, kdy je nervová soustava dětí ještě otevřená pro zápis jazykového systému jako dalšího mateřského jazyka.
Metoda Wattsenglish® vytváří komunikační rámec, jaký vzniká v přirozeném prostředí bilingvní rodiny, kde jeden z rodičů mluví jiným jazykem než druhý.

V souvislosti s firemními jazykovými školkami vám přinášíme rozhovor s Markem Kadlecem, ředitelem Wattsenglish Ltd., o jazykových školkách, na nichž se děti seznamují s anglickým jazykem metodou Watssenglish.

Nedávno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy akreditovalo program vzdělávání učitelů s názvem Metodika výuky angličtiny pro předškolní a mladší školní děti. Na čem je metodika založena?
Metodika výuky využívá principy Wattsenglish založené na bilingvním přístupu. Je to poměrně nová věc. Až v 50. letech minulého století začali vědci zkoumat vývoj řečového centra. V té době byl poprvé popsán mechanismus, jak a kdy řečové centrum vzniká, kdy se uzavírá a jak na něj můžeme působit. Řečové centrum se vyvíjí od narození do zhruba šesti až sedmi let věku dítěte. Metoda Wattsenglish pomáhá dětem, aby si vytvářeli kromě mateřštiny také jiné řečové centrum, a to působením jiné řeči, jiného řečového systému. A to je rodilý mluvčí, který je za tímto účelem speciálně vyškolen.

Jak tuto metodu přijali rodiče?
Ze strany rodičů je o zápis dětí do našich jazykových kurzů obrovský zájem. Již dnes máme předpřihlášeny děti na příští školní rok. Naším cílem však je pracovat s dětmi i poté, co naše školky opustí. Tam, kde je mateřská škola vytvořená, se snažíme spolupracovat se spádovými základními školami, kde anglický jazyk nabízíme podobnou metodou již od první třídy a děti chodí do námi pořádaných kroužků volnočasových aktivit. Dále se snažíme zapojit naše lektory do výuky. Mohou například při hodině angličtiny na základní škole přečíst originální článek, čímž vytvoří autentické prostředí.

Kolik jazykových školek, v nichž se děti seznamují s anglickým jazykem za pomoci metody Wattsenglish, v České republice provozujete?
Již čtvrtým rokem provozujeme úspěšnou Libereckou jazykovou školku, která poskytuje služby několika skupinám zákazníků, mezi něž patří firmy i jednotliví rodiče. Další mateřská škola s výukou podle metodiky Wattsenglish funguje v Ústí nad Labem, Pardubicích nebo v Karlových Varech a nové neustále vznikají.

V čem spočívá úspěch metody Wattsenglish?
Základ této metody je vytvoření autentického prostředí, které vytváří kvalifikovaní rodilí mluvčí. My děti v našich školkách neučíme, ale seznamujeme je s cizí řečí. Metoda je založena na několika principech, které jsou svým pojetím velmi významné. Jsou jimi schopnost porozumět ještě před tím, než jsou schopné samostatného projevu, dále je to využití her a pohybu, nepřímé učení na základě písniček, her nebo napodobování postaviček, dále rozvíjení představivosti, aktivace všech smyslů, střídání činností a upevňování znalostí založené na opakování aktivit. Důraz však klademe především na individuální péči o vývoj dítěte. V Liberecké jazykové školce je např. jeden pedagog na osm dětí. V běžných školkách je normativ mnohem vyšší.

Tento přístup však znamená značný důraz na lektory a učitele. Jak je hledáte?
Naši lektoři jsou rodilí mluvčí, které si vybíráme po celém světě na základě náročného náborového procesu. Tito učitelé poté absolvují v ČR speciální kurz akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Tento kurz je připraví na to, aby mohli vést kurzy volnočasové angličtiny pro děti předškolního a školního věku. Každý školský systém má v různých zemích svá specifika, proto je nutné lektory připravit na to, aby mohli samostatně učit v mateřských i základních školách.

Součástí výuky jsou také materiály od jednoho z nejlepších nakladatelství vydávajícího anglické učebnice a metodiku. Tímto nakladatelstvím je Oxford University Press. U nás jsou tyto materiály součástí ceny kurzů.

Touto metodou se děti sžijí s cizím jazykem natolik, že z nich jednou budou velmi dobří angličtináři. Není v tom skrytý záměr, že se tyto děti jednou stanou lektory ve Vaší společnosti?
To rozhodně ne. My nepracujeme s anglickým jazykem jako s jazykem pro lingvisty, kteří se tímto jazykem jednou budou živit. My připravujeme děti pro život v roce 2020 nebo 2030. Běžnou gramotností se dnes chápe umět číst a psát. Ale dnes lze gramotností chápat i znalost světové řeči, kterou angličtina bezpochyby je. Byť nesouhlasím s tím mít celosvětově pouze jeden jazyk, neboť by se svět připravil o mnoho různých kultur, přesto si myslím, že lidé potřebují nějaký jeden dorozumívací jazyk. A tímto jazykem je v tuto chvíli angličtina. My se musíme smířit s tím, že naší mateřštinou mluví pouze 10 milionů lidí, a to je bohužel tak málo, že se musíme učit další řeč.

Domníváte se, že za 10 nebo 20 let nebude možné plnohodnotně žít bez alespoň základní znalosti angličtiny?
Jednoznačným trendem ve světě je, že budeme čím dál více obklopeni technikou. A lidé se s ní budou muset naučit žít a ovládat ji. Technická úroveň bude za 20 let úplně jiná než je dnes a člověk bude nucen techniku zvládat. Zároveň bude nutné hledat základní zdroje informací a umět je vyhodnotit, zda jsou pravdivé. Tím, že seznamujeme děti s anglickou řečí, jim otvíráme cestu k lepšímu životu. Naše motto „Změňte život vašim dětem“ v tomto platí stoprocentně. Nechceme vychovávat angličtináře, tedy učitele, ale chceme dětem pomoci žít plnohodnotně život, který je čeká. Angličtina jako prostředek pro získání informací, pro získání dobré práce, pro možnost žít, kde se rozhodnou žít – zde je anglický jazyk základní předpoklad.

Od kdy by se tedy měly děti seznamovat s cizím jazykem?
Doporučení ministerstva školství je začít s výukou cizího jazyka už na mateřských školách. Ale zde je bohužel k dispozici málo kvalifikovaných učitelů se znalostí angličtiny. Děti jsou často zmateny a nechápou, co se děje, když paní učitelka na ně najednou bez znatelné změny prostředí nebo chování mluví nějak jinak. Děti s ní tuto hru nechtějí hrát, protože paní učitelka na ně vždy mluvila česky. U malých dětí je potřeba změnu řeči jednoznačně oddělit. Proto kromě toho, že metodiku Wattsenglish používáme v praxi, ji také zpracováváme a ve spolupráci s ministerstvem rozšiřujeme. Snažíme se tak služby rodilých mluvčí nabídnout co nejširší vrstvě rodičů. Princip dvoujazyčnosti je v tom, že děti do cizího jazyka nepřekládají, ale automaticky „přecvaknou“. To je princip Wattsenglish. Je to přirozená znalost jazyka, to je to, v čem dětem pomáháme.

Nejsou pak ale děti zmateny, neztrácejí pouto ke svému mateřskému jazyku?
Děti, které vyrůstají bilingvně, pod vlivem několika světů, mají obohacený život tím, že jsou schopni jej odmalička vnímat z několika pohledů. Umějí a mohou se vcítit do více kultur. Výborní vyjednavači nebo diplomaté jsou např. ze severských zemí a z Nizozemska, kde se děti od útlého mládí setkávají s více řečmi a jsou tak přirozeně schopni se lépe vcítit do jiných kultur, do jiné skupiny. A lépe tak zvládají i komplikovaná vyjednávání.