ČR stále nevypořádalo majetek bývalých JZD

Na základě novely by měly být vyplaceny nároky i podílníkům družstev, kteří se v minulosti rozhodli pro finanční vypořádání a jejichž družstva v průběhu sedmileté ochranné lhůty zanikla, nebo z nich byl majetek vyveden do jiných firem. Celkový počet takto poškozených osob odhadlo ministerstvo zemědělství v loňském červenci na 100.000. Zákon předpokládá nulovou účast státu na vyplácení těchto podílů, opozice a lidovci s tím nesouhlasí.

"Odmítáme takový návrh, který znovu uloží nově vytvořeným podnikům tyto transformační podíly vypořádat za neexistující podnik, pokud nebyl převzat jeho veškerý majetek," řekl ČTK předseda zemědělské komise KDU-ČSL Jiří Hanuš a připomněl, že vláda zákon loni v létě schválila přes negativní stanovisko legislativní rady vlády.

Podle Hanuše byl chybný již původní transformační zákon z roku 1991. "Jeho největší vadou bylo že nebylo umožněno zreálnění cen majetku a do transformace byl majetek vzat za účetní ceny," řekl ČTK. Například reálná cena nákladných velkokapacitních zemědělských zařízení, které vznikaly v 80. letech minulého století, byla pro nové podmínky vzniklé po transformaci minimální, vysvětlil. Tyto stavby měly v době transformace vysokou zůstatkovou účetní hodnotu.

Návrh zákona se nelíbí ani zemědělským podnikům. Například předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský jej v minulosti označil za protiústavní. Stát podle něj nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal.

Vládní návrh novely naopak podporuje Svaz vlastníků půdy ČR. "Povinnou osobou musí být nástupnická organizace po vytunelovaných družstvech," uvedl předseda svazu František Janda. "Vláda by také měla mít konečně odvahu okamžitě a zcela zastavit platbu státních dotací dlužným povinným osobám," dodal.

Podle původního transformačního zákona, platného od roku 1991, si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Mohli zůstat členy družstev. Ti, co se rozhodli soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývajícím podílníkům bylo nabídnuto finanční vyrovnání, ale až po uplynutí sedmileté lhůty. Během ní ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti.

Zákon o JZD přijal parlament 23. února 1949. Kolektivizace ale zpočátku nabírala na obrátkách jen pomalu a v roce 1949 vzniklo jen 28 JZD. Rolníci se vstupu do JZD často bránili, na což reagovala státní moc různými formami nátlaku. K největšímu nárůstu počtu JZD došlo v druhé polovině padesátých let minulého století, na jejich konci existovalo vice než 12.500 JZD. Jejich počet se kvůli slučování opět snižoval a koncem 80. let jich zůstalo 1660, které tehdy působily na 68 procentech půdy v zemi.