Pardubice a kraj chtějí stavbu letiště lépe posoudit

24.02.2009 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Pardubice 24. února (ČTK) - Hospodářská krize začala ovlivňovat připravovaný projekt letištního terminálu v Pardubicích, který by měl stát asi jednu miliardu korun. Vlastníci provozovatele letiště, kraj a město, chtějí nyní investici důkladně posoudit, řekl dnes novinářům primátor Jaroslav Deml (ODS). Zástupci kraje a města se shodli na tom, že v přípravě projektu budou pokračovat, nicméně musí mít perspektivu.

Ekonomická situace ve světě ovlivnila pokles cestovního ruchu a podle hejtmana Rado Martínka (ČSSD) bezesporu dolehne na kraj i město. "My se nemůžeme pouštět do experimentů, které by neměly jasný výsledek," uvedl.

Takzvaná studie proveditelnosti vznikla v době ekonomické prosperity, a také se v ní mimo jiné uvažovalo, že modernizace letiště vznikne bez strategického partnera. Což by znamenalo navýšení základního kapitálu společnosti East Bohemian Airport o 200 milionů korun, na němž by se dvěma třetinami podílely Pardubice, třetinou kraj.

Primátor ale uvedl, že nelze zatěžovat rozpočet a zadlužovat město víc, než je únosné. "My rozhodně musíme s novým vedením kraje prověřit investici jako takovou," řekl Deml.

Pokud kraj a město přípravy dokončí, mohly by mimo jiné požádat o evropské dotace, které by mohly přinést kolem 300 milionů korun. Minulá jednání s investory ztroskotala a v současnosti je v hledáčku firem spíš pražská Ruzyně.

Podle hejtmana je nutné nejprve zajistit tři základní podmínky. Letištní terminál stále nemá kladný posudek vlivu na životní prostředí, bez něj nezíská územní rozhodnutí a stavební povolení. Také bez dostavby obchvatu nelze letiště nadále rozvíjet na maximální počet půl milionů odbavených pasažérů ročně. V první fázi se počítá se čtvrt milionem cestujících za rok.

Letiště rovněž koexistuje s armádním letištěm, které se finančně významně podílí na provozu. Armáda zatím pardubické letiště opouštět nehodlá, ale pokud by se tak někdy stalo, desítkami miliony korun ročně by se nejspíš na zimní údržbě nebo řízení letového provozu podílel kraj. Podobně to funguje v Brně.

"Jestli chceme uvažovat do budoucna, a je to důležité i pro strategického partnera, musíme vědět, co by se stalo, kdyby armáda odešla," řekl Martínek.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK