Brusel stanovil pravidla pro nakládání s "toxickými" aktivy

Komise nemá rovněž nic proti vzniku agentur či finančních ústavů, kde by se "toxická" aktiva shromažďovala. Za příklad takové instituce lze považovat například bývalou Českou konsolidační agenturu. Ta v minulosti v Česku spravovala nesplácené úvěry mnoha institucí, například bank, což byl účet za záchranu tehdy problematických českých bankovních domů.

"Potřebujeme transparentnost a správné vyhodnocení a ohodnocení aktiv nižších hodnot, abychom vyčistili účetnictví bank a zaměřili se na prapůvod současné nedůvěry (na trhu)," uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.

Podle komise by současná pravidla měla zajistit, aby na trhu nezůstaly žádné "zombie" finanční ústavy, které ekonomice nepřinášejí nic pozitivního a jsou plné "toxických" aktiv.

Zásadním problémem nicméně zůstává, že EU neví, kolik problematických aktiv jednotlivé banky mají a zřejmě to ještě dlouho nebude známo. V některých zemích by údajně mohlo jít až o deset procent HDP. Například v Německu se ta suma odhaduje na 100 miliard (asi 2,8 bilionu korun) až 400 miliard eur (zhruba 11,2 bilionu korun).

České předsednictví EU bylo k celému problému zatím zdrženlivější. Ministr financí Miroslav Kalousek se před časem vyjádřil, že odkoupení či převzetí špatných aktiv by mělo být jen doplňkem dalších akcí, které na pomoc bankovnímu sektoru už byly v EU schváleny - tedy rekapitalizací ústavů či poskytnutí garancí.

Nakládání s problémovými aktivy bank, která by mohla být převedena například na nějakou konsolidační agenturu, podle Kalouska zase vytváří obrovská rizika pro vládní dluhy.