6 nejčastějších chyb, které lidé dělají v pojištění majetku

27.02.2009 | , ČAP
Tiskové zprávy


perex-img Zdroj: Finance.cz

Snaha šetřit na pojištění majetku za každou cenu, v poslední době u některých lidí zapříčiněna i zhoršenou finanční situací, stejně tak jako zastaralé pojistné smlouvy, neznalost pojistných podmínek, případně neuchovávání dokumentace k pojištěným předmětům. Tyto skutečnosti mohou mít pro mnohé, v případě kdy dojde ke škodní události, velmi závažné následky. Česká asociace pojišťoven (ČAP) proto upozorňuje na 6 nejčastějších chyb, které lidé dělají v pojištění majetku, a současně k jakým nepříjemným situacím mohou vést.

Podrobné informace k pojištění majetku zveřejňuje Česká asociace pojišťoven na informačním webu www.pojistimajetek.cz. Životnímu pojištění jsou věnovány stránky www.pojistizivot.cz.


Chyba č.1: LIDÉ SI MYSLÍ, ŽE SE JIM NIC NEMŮŽE STÁT A NEPOJISTÍ SE VŮBEC

Letos v lednu realizovala Česká asociace pojišťoven anketní šetření na téma: Jak si lidé v České republice pojišťují majetek? Podle výsledků průzkumu 6 % dotázaných nemělo majetek pojištěn vůbec. Přitom riziko, že dojde ke škodní události je poměrně velké. Téměř polovina z oslovených již někdy pojistnou událost řešila. Nejčastěji se lidé nevyhnou krádeži nebo takzvaným vodovodním škodám – prasklému potrubí, vytékající vodě z pračky nebo vyplavení sousedů. Co do výše pojistného plnění však na prvním místě jednoznačně figurují škody způsobené přírodními živly.

Mezi těmi, kteří nemají majetek pojištěn vůbec, je velká většina lidí starších 46ti let. Důvodem je často skutečnost, že pojištění majetku měli dlouhou dobu sjednané bez jakékoliv aktualizace pojistné částky ve smlouvě. Pojišťovny v tomto případě postupují tak, že poškozeným nabídnou úpravu pojistné částky anebo úplné zrušení stávající pojistné smlouvy. Někteří lidé raději volí druhou variantu. Neuvědomují si ale, že v případě pojistné události, si uhradí škodu v plné výši.

Chyba č.2: PODPOJIŠTĚNÍ MAJETKU

Zdaleka nejčastějším problémem jsou zastaralé pojistné smlouvy, v jejichž rámci sjednané pojištění dávno neodpovídá aktuální hodnotě majetku pojištěnců. Lidé si neuvědomují, že se cena majetku s léty mění - své investice do majetku zapomínají v pojištění zohledňovat,
a vystavují se tak zbytečnému riziku. Dojde-li ke škodní události pojišťovna jim škodu uhradí jen částečně, přesto stále v souladu s platnou pojistnou smlouvou. Každý z nás by si měl uvědomit, že i bez dalších investic se hodnota majetku s léty mění. Například rodinný domek pojištěný začátkem 90. let minulého století na hodnotu 1 mil. Kč, bude mít dnes s největší pravděpodobností hodnotu podstatně vyšší.

Zpravidla lidé mají již při sjednání pojistné smlouvy zájem domluvit si takové smluvní podmínky, aby za pojištění platili, co nejméně. Často přesvědčují pojišťovací zprostředkovatele či poradce, že jejich majetek má nižší hodnotu. Odmítají připustit řadu běžných rizik, nebo je podhodnocují. Neuvědomují si, že rozdíly mezi cenami pojištění se obvykle pohybují v řádech pouhých desítek korun měsíčně. Nepatrně vyšší pojistné se však vyplatí obětovat za to, že si v případě škodní události budou schopni za vyplacené pojistné plnění uvést domácnost do původního stavu.


Chyba č.3: LIDÉ NEVNÍMAJÍ ROZDÍL MEZI POJIŠTĚNÍM DOMÁCNOSTI A NEMOVITOSTI

Někteří lidé nevnímají rozdíl mezi pojištěním domácnosti a nemovitosti. Stává se pak, že si pro rodinný domek sjednají pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti neřeší v mylné představě, že pojištění domácnosti je již započítáno v ceně pojištění nemovitosti. V případě škodní události, například povodně, jim pak pojišťovna uhradí škody na nemovitosti. Vzniklé ztráty v domácnosti si však musí hradit ze svého.
Eventuality, kdy si lidé pojistí pouze nemovitost a s pojištěním domácnosti se již nezabývají, se běžně stávají. Tato dvě pojištění je však třeba důsledně rozlišovat. Pojištění domácnosti chrání movité věci, které jsou součástí vybavení domácnosti nebo zařízení a slouží k provozu domácnosti. Pojištění nemovitosti je na rozdíl od pojištění domácnosti určeno pro ochranu nemovitosti a ostatních staveb na pozemku, který náleží k této budově. Pojištění nemovitosti tedy nekryje rizika škod v domácnosti a na jejím vybavení. Je nezbytné si sjednat pojištění domácnosti.
Pokud si lidé sjednávají pojištění za asistence pojišťovacího poradce, ten se jim zpravidla snaží situaci vysvětlit a pojistit je tak, aby jim pojištění krylo odpovídajícím způsobem rizika jak v domácnosti, tak na nemovitosti. Většina pojišťoven již také nabízí výhodné balíčky, kde pojišťuje nemovitost i domácnost zároveň.


Chyba č.4: PODCEŇOVÁNÍ AKTUALIZACE POJISTNÝCH SMLUV

Lidé podceňují aktualizaci pojistný smluv, a to nejen v souvislosti s pojistnou částkou, ale i v případě změny údajů o pojistníkovi anebo způsobu platby. Polovina lidí se chybně domnívá, že změna osoby pojistníka (např. z důvodu úmrtí) nepředstavuje důvod pro aktualizaci pojistné smlouvy. Stejně tak 64 % respondentů mylně nepovažuje požadavek na změnu platby za údaj, který je nutný ve stávající smlouvě aktualizovat.

Jsou známy i takové případy, kdy pojištění majetku (nemovitosti či domácnosti) bylo sjednáno na osobu, která zemřela. V takových případech většinou pojištění zaniká (přesný zánik je však specifikován v konkrétních pojistných podmínkách). Dědici však dál platili pojistné, aniž by tuto skutečnost, jak jim ukládají podmínky pojistné smlouvy, oznámili pojišťovně a považovali sjednané pojištění i nadále za platné. V případě pojistné události je pak pojišťovna oprávněna nevyplatit žádné plnění, právě vzhledem k tomu, že smrtí dřívějšího pojistníka došlo k zániku původní smlouvy.

 
Chyba č.5: LIDÉ  NEČTOU POJISTNÉ PODMÍNKY – NEVĚDÍ, CO MAJÍ POJIŠTĚNO

Výsledky ankety České asociace pojišťoven ukázaly, že jen 34 % dotázaných si prostudovalo pojistné podmínky. 46 % respondentů četlo pojistné podmínky pouze zběžně. Zbývajících 20 % dotazovaných pojistné podmínky nečetlo vůbec nebo si tuto skutečnost nevybavuje.

Skutečnost, že se člověk dostatečně neseznámí s pojistnými podmínkami, je závažnou chybou. Tito lidé pak často ani nevědí co, jak a proti čemu jsou pojištěni. Stávají se případy, kdy lidé v zátopových oblastech z nevědomosti nejsou pojištěni proti povodni. Výsledný efekt „neznalosti“ pojistných podmínek se většinou projeví, až při případné likvidaci škody. Klienti velice často uplatňují ztráty, na které nemají dle sjednaných pojistných podmínek nárok a následně jsou velice rozhořčeni nad zamítavým výsledkem likvidace. A přitom stačí tak málo. Při podpisu pojistné smlouvy je třeba se důkladně seznámit s podmínkami daného pojištění.


Chyba č.6: LIDÉ SI NEUCHOVÁVAJÍ DOKUMENTACI K POJIŠTĚNÝM PŘEDMĚTŮM

Jen necelá čtvrtina oslovených si uchovává dokumentaci k pojištěným předmětům. Naopak 26 % dotazovaných uvádí, že nemá dokumentaci k pojištěným předmětům vůbec.

Pojišťovny při likvidaci vyžadují (zejména u věcí vyšší hodnoty) doklady o nabytí s cenou a datem pořízení, důležitá je i fotodokumentace. Na věci umělecké hodnoty mohou pojišťovny vyžadovat znalecké posudky. V případě nedostatečné dokumentace má pojišťovna právo krátit pojistné plnění nebo nezdokumentovanou škodu neproplatit.
 

Závěrem

Dobře uzavřené pojištění majetku sice nezabrání tomu, aby pojištěného nepostihlo nic zlého, ale pomůže zmírnit finanční následky, pokud k takové situaci dojde. „To je také důvod proč Česká asociace pojišťoven věnuje velkou pozornost informování veřejnosti, mimo jiné i prostřednictvím kampaně Únor měsíc pojištění. Pomáháme lidem získat přehled o dostupných pojistných produktech a možných rizicích. Snažíme se přispět k tomu, aby se při pojišťování sebe a svého majetku nedopouštěli chyb, které by je v případě pojistné události mohly poškodit,“ dodává Marcela Kotyrová, manažerka vzdělávání a komunikace ČAP.

Autor článku

Tisková zpráva  

Články ze sekce: Tiskové zprávy