Krize podle analytiků odhalila slabiny české ekonomiky

Finanční a následně i hospodářská krize již trvá více než půl roku. Loni v září americká vláda oznámila, že v souvislosti s krizí převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Nejvýznamnějším vrcholem finanční krize se stal následný pád investiční banky Lehman Brothers.

"Situace ve světě financí ještě stále není vyřešená, hloubku a délku recese nelze určit v USA, eurozóně ani ČR," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla nejsou nyní ještě ekonomiky na dně. "Zatím neexistuje předstihový indikátor, na který bych se podíval a řekl: Hurá! Model ekonomického cyklu mi napovídá: Příštích šest měsíců může být stále ještě krutých, pak se uvidí," uvedl Michl.

V krátkodobém horizontu lze obecně podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška očekávat zmírnění poklesů v oborech souvisejících se spotřebou, zatímco u investičně zaměřených sektorů bude propad déletrvající. "Z tohoto hlediska se zdá být struktura české ekonomiky, zaměřené na zpracovatelský průmysl a strojírenské obory, málo vyhovující," dodal.

Perspektivu českého automobilového průmyslu ovšem nevidí nijak černě díky příklonu spotřebitelů k menším úsporným vozům a moderním výrobním závodům. Hůře na tom zřejmě podle něj budou podniky ze všeobecného strojírenství. "Stavebnictví bude omezením investic podniků teprve postiženo, i když jeho propad bude mírnější díky penězovodu od státu do infrastrukturních projektů. Maloobchod letos může počítat s víceméně stagnujícími tržbami," doplnil Sobíšek.

Strukturu české ekonomiky v minulosti podle Marka pokřivila politika investičních pobídek. Ta totiž zvýšila závislost na několika málo oborech a nyní na to Česko podle Marka doplácí. "Bohužel se nepodařilo Českou republiku vymanit ze škatulky rozvíjejících se trhů a nyní nás tíží potíže Maďarska, Ukrajiny či Rumunska," dodal.

Finanční krize rovněž podle Marka odhalila slabinu hospodářské politiky při určení recese a rychlosti reakce na ní. "Jistě by mělo smysl vytvořit vládní instituci, jež by sledovala ekonomický vývoj doma i ve světě, včetně finančních trhů, identifikovala případná rizika, včas varovala, přinesla návrhy reakce a koordinovala celou hospodářskou politiku. Národní ekonomická rada by mohla být vhodným zárodkem takové instituce," dodal.

Nyní dopady finanční krize na českou ekonomiku prakticky nelze podle Marka spolehlivě předpovídat. "Rozvoji zpracovatelského průmyslu v míře, v jaké jsme jej zažili v letech 2003 až 2007, ovšem zřejmě odzvonilo," doplnil Sobíšek. Růst české ekonomiky bude podle něj dosahovat na vrcholu příštího ekonomického cyklu spíš čtyř než šesti procent a musí být více podporován rozvojem služeb.