Dva dny po demonstraci svolávají skláři další na 30. března

"Lidé mají čím dál větší zlost. Mají pocit, že si z nás na vládě a ministerstvech dělají legraci a naše problémy je vůbec nezajímají," vysvětlil důvody dalších protestů Kuric. Připravované změny v zákoně na ochranu zaměstnanců před insolvencí zaměstnavatele jsou podle něho nedostatečné. "V rámci BCT se díky nim mzdových náhrad dočkají jen lidé ze Světlé a Poděbrad, kde přestali dostávat mzdy bezprostředně po vyhlášení insolvence, lidé z Crystalexu nic nedostanou, mzdy nedostali až v prosinci a lednu, dlouho po zahájení insolvenčního řízení," vysvětlil Kuric.

Nový insolvenční zákon, který umožňuje od loňského roku řešit problémy podniků, výrazně posílil postavení zajištěných věřitelů, jimiž jsou většinou banky. Jejich nároky jsou uspokojovány přednostně a na financování provozu a mzdy zaměstnanců pak nezbývají peníze.

Podle pondělního vyjádření premiéra Mirka Topolánka umožní změny v zákoně vyplatit zpětně mzdy sklářům z BCT, podle předběžných odhadů na nich stát rozdělí 90 až 100 milionů korun. Podle Kurice ale při přípravě změn ministerstvo práce nevzalo v úvahu návrhy odborářů, kteří žádali větší ochranu zaměstnanců. "Na špatný zákon dnes doplácejí skláři, zítra to může být kdokoli další," dodal Kuric.

Na demonstraci před úřadem vlády se v pondělí sešlo na 500 lidí. Podobná protestní akce se uskutečnila podruhé a ani ta na konci března zřejmě nebude poslední. "Někdy 2. dubna se má v Praze uskutečnit jednání zástupců Evropské unie o sklářském průmyslu a i tam se chystáme demonstrovat," řekl Kuric. S protestními akcemi podle něho skláři nepřestanou, dokud se nedočkají nějaké nápravy a náhrady alespoň části mezd, o něž v rámci insolvenčního řízení na BCT a Porcelu Plus přišli.

Skupina BCT a majetkově spjatá Porcela Plus byly ještě v polovině loňského roku největším výrobcem užitkového skla a porcelánu v Česku. Dohromady zaměstnávaly kolem 7000 lidí. Skupina, která bankám dluží kolem čtyř miliard korun, je od loňského září v insolvenčním řízení kvůli nedostatku provozního kapitálu. V provozu už zůstal jen Karlovarský porcelán a Sklárny Kavalier v Sázavě, ostatní podniky stojí. Většina firem je už v konkurzu a insolvenční správci pro ně hledají nové vlastníky. Odbory doufají, že se v nich podaří výrobu obnovit.