V mnoha případech jsou firmy teď na polovině výroby z minulého roku, celkem tři ze čtyř podniků počítají v tomto roce s menším počtem zakázek. Tento trend bude minimálně ještě několik měsíců pokračovat, řekl ČTK prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
I přes mírné zlepšení poptávky po zavedení takzvaného šrotovného v sousedních zemích lze předpokládat, že těžký rok čeká automobilový průmysl a jeho dodavatele, výrobu elektrických přístrojů, některé autodopravce a odvětví tradičně vystavená tlaku asijské konkurence jako sklářský průmysl a výrobu textilu, uvedl analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner. Naopak odvětví spojů a telekomunikací, výroba energie či farmaceutický průmysl zatím podle něj očekávají poměrné slušné výsledky.
Ztrátový výsledek hospodaření předpokládá v tomto roce 55 procent firem, zbytek počítá s tím, že jejich činnost bude letos zisková. "Tato čísla jsou velmi pesimistická a nevěstí nic dobrého pro český průmysl. Věřím, že situace v podnicích se ve druhé polovině roku alespoň částečně zlepší, a to i díky vládním protikrizovým opatřením, která by všechna měla vstoupit v platnost do konce prvního pololetí tohoto roku," podotkl Kužel.
"Firmy nyní nehrají tolik o zisk, ale o hotovost, jejíž přísun se zhoršuje vlivem nárůstu nezaplacených zakázek, tedy rostou pohledávky po splatnosti," míní místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Průřezově lze podle něj očekávat pokles hospodářského výsledku vůči roku 2008 o více než třetinu.
Třetina firem již byla v důsledku krize nucena snížit počet zaměstnanců, každá desátá společnost se v nejbližší době chystá propouštět. Podle Kužela to jsou velmi znepokojivá čísla, která signalizují, že mnoho podniků skutečně nemá zakázky, nevyrábí a je proto nuceno zbavovat se pracovníků. Hlavními adepty na snižování zaměstnanosti obecně jsou podniky z oborů výroby a zpracování kovů, strojírenství a elektrotechniky, poznamenal analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek .
Na tři čtvrtiny firem omezují podle Kužela nové investice oproti předchozímu roku a téměř devět z deseti podniků nepřesvědčí vládou už schválené zrychlené odpisy k tomu, aby si nakoupily nový majetek z první či druhé odpisové skupiny v tomto roce. Omezení investic začalo být zřejmé již na podzim v souvislosti s dopady loňského výkyvu kurzu koruny na finanční situaci firem a s finanční krizí, kdy banky zpřísnily poskytování úvěrů, doplnil Körner. Podnikové investice se podle něj navíc ještě dále snížily po vypuknutí ekonomické recese. Lze prý očekávat, že celkový objem investic v ČR i přes dílčí protikrizová opatření na jejich podporu letos poklesne o několik procent.
Sobíšek v krátkém horizontu do budoucna předpokládá zmírnění poklesů výroby a tržeb v oborech souvisejících se spotřebou, zatímco u investičně zaměřených sektorů bude propad déletrvající. Z tohoto hlediska se podle něj zdá být struktura české ekonomiky, zaměřené na zpracovatelský průmysl a strojírenské obory, málo vyhovující.
Perspektivu českého automobilového průmyslu nevidí Sobíšek nijak černě díky příklonu spotřebitelů k menším úsporným vozům a moderním výrobním závodům. Hůře na tom zřejmě budou podniky ze všeobecného strojírenství, jimž současný přebytek výrobních kapacit v nejrůznějších oborech oddálí oživení poptávky. Slabší koruna by nicméně měla podnikům zpracovatelského průmyslu usnadnit získávání nových exportních zakázek.
Stavebnictví bude podle Sobíška omezením investic podniků teprve postiženo, i když jeho propad bude mírnější díky penězovodu od státu do infrastrukturních projektů. Maloobchod letos může počítat s víceméně stagnujícími tržbami, když bude výpadek poptávky domácích konzumentů nahrazen díky levnější koruně nákupy cizinců, uzavřel.