"Majitel elektrárny nepředložil řešení s čistou účinností elektrárny na úrovni minimálně 42 procent a nevyhověl tak jednomu závěru ze zjišťovacího řízení, které se vede před vlastním zpracováním dokumentace. Namísto toho trvá na účinnosti maximálně ve výši 38 procent, což není v souladu s jeho povinností předložit řešení na úrovni nejlepší dostupné technologie," uvedl Kuták. Společnost podle něj má k dispozici efektivnější technologii, která bude zároveň znamenat úsporu spáleného uhlí i snížení emisí do ovzduší.
"Navrhovat pro elektrárnu projektovanou v roce 2009 technologii akceptovatelnou v 90. letech minulého století je zcela nepřijatelné. Jde to nejen proti smyslu integrované prevence znečištění, ale zejména proti nutnosti modernizace české ekonomiky," komentoval krok ministr životního prostředí Martin Bursík.
Záměr ČEZ v elektrárně Prunéřov II předpokládá úplnou výměnu všech tří stávajících kotlů, včetně opatření ke snížení emisí oxidů dusíku a úplné výměny technologického zařízení za kotli. Rekonstrukce podle ministerstva počítá také s úplnou výměnou turbosoustrojí včetně napájecího zařízení, generátorů a dalších komponentů strojovny. Plán počítá i s instalací nového odsiřovacího zařízení pro některé bloky. Po komplexní rekonstrukci mají být bloky C, D a E v provozu 6300 hodin ročně s výkonem třikrát 250 megawattů.
ČEZ vycházel z toho, že se i při tak rozsáhlé rekonstrukci nadále jedná pouze o úpravu stávajícího zdroje znečištění. Jak ale ukazuje výčet změn, plánovaný rozsah výměny technologií je nutné považovat za vznik nového provozu, uvedlo ministerstvo životního prostředí s tím. Dodalo, že podle evropské směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění je třeba pro nové zdroje znečištění, uvedené do provozu po 31. říjnu 2000, požadovat plnění přísnějších podmínek a uplatnění výrazně efektivnějších technologií.
Při modernizaci podle návrhu firmy ČEZ by elektrárna snížila roční emise tuhých znečišťujících látek o 14 procent oproti roku 2008, uvedlo ministerstvo. Pokud by podnik uplatnil nejlepší dostupné technologie, emise by klesly o pětinu, dodalo. Zvýšení účinnosti elektrárny alespoň na 42 procent by znamenalo také téměř 300.000 tun nevypuštěných emisí skleníkového oxidu uhličitého oproti předloženému projektu a také úsporu spotřebovaného uhlí ve výši téměř půl milionu tun, uvedlo ministerstvo.