ECB je připravena snížit sazby na nulu, pokud by hrozila deflace

"Pokud se hospodářská situace zhorší, je ECB připravena sazby ještě více snížit, a to až na nulu," řekl Bini Smaghi v rozhovoru s německým listem Börsen-Zeitung. Bude to hlavně v případě, kdy by ekonomiku skutečně ohrožovala trvalá deflace. V takové situaci by bylo nejlepší jednat raději dříve než později," řekl.

Bezprostřední riziko deflace ale Bini Smaghi nevidí. "Data, která máme k dispozici, včetně očekávání trhu odvozených od výnosové křivky, v zemích eurozóny nenaznačují trvalou deflaci," dodal bankéř.

Bini Smaghi také řekl, že ekonomice nepomůže, když se úrokové sazby sníží na velmi nízkou úroveň a při známkách hospodářského oživení se zase rychle zvýší. Efektivnější by bylo držet sazby nízko delší dobu, protože investoři by měli důvod pro dlouhodobé investice.

ECB minulý týden snížila základní úrok na 1,5 procenta, což je nejníže v historii eurozóny. S tím, jak se bance ztenčuje možnost dalšího snížení úroků, se na trhu šíří spekulace, že banka bude muset sáhnout k netradiční taktice. Tu již využívá například americká centrální banka (Fed), ale také britská Bank of England (BoE).

Fed a BoE začaly odkupovat dluhopisy a další aktiva, což je jeden ze způsobů, jak podpořit finanční instituce. Ve hře je ale také kvantitativní uvolňování měnové politiky, kdy se rozšiřuje měnová báze.

Bini Smaghi ale řekl, že méně časté postupy mohou být zdrojem problémů. Také by mohly jít proti základní myšlence, kvůli které vznikla měnová unie. "Pokud by ECB kupovala státní dluhopisy na sekundárním trhu, bylo by to blízké fiskální politice. A to by nebylo v duchu zakladatelů ECB," řekl Bini Smaghi.

"Navíc pochybuji, že nějaká centrální banka může nákupem státních dluhopisů efektivně snižovat dlouhodobé sazby. Pokud by to ale dělala, mohla by tím soukromé investory vyhnat z kapitálových trhů," dodal.