Ovlivňuje ekonomická krize i produkt stavební spoření?

Těžko si dnes může ještě někdo namlouvat, že nás světová ekonomická krize nezasáhla. Firmy snižují výdaje, nezaměstnanost stoupá, úrokové sazby naopak klesají… Víc než kdy jindy proto musíme pečlivě zvažovat všechny varianty nakládání s našimi finančními prostředky.

Ekonomická krize zviditelňuje výhody stavebního spoření

Právě období finanční recese zdůrazňuje bezpečnost a výhodnost stavebního spoření, jehož samotná podstata a konstrukce umožňuje krizi a s ní spojeným turbulencím na akciových trzích čelit. Noví i stávající klienti stavebních spořitelen mají stejný a garantovaný výnos a statní prémii. Stavební spořitelny mají také dostatek volných prostředků pro úvěrování bytových potřeb obyvatelstva a fixované úrokové sazby stavebních úvěrů na celou dobu jejich splácení.

Zejména pro drobné investory z řad ekonomických laiků je fixní a předem jasný výnos, jaký nabízí stavební spoření, velmi bezpečnou variantou, která by neměla ve finančních plánech chybět.  Ve výčtu výhod stavebního spoření bychom neměli rozhodně zapomínat na státní podporu a to, že jsou navíc všechny výnosy u stavebního spoření osvobozené od daně z příjmu.

Jak by se stavebního spoření dotklo případné zrušení státní podpory?

Lidé, kteří o nakládání se svými financemi více přemýšlejí – což každý finančník přirozeně vítá, se často ptají, zda by se případné zrušení státní podpory dotklo stávajících smluv. Odpověď zní, že v krátkodobém hledisku samozřejmě ne. Všechny podmínky smluv jsou dané při podpisu a jsou garantované po celou dobu platnosti smlouvy. Samozřejmě, zrušení státní podpory při nových smlouvách by radikálně snížilo přísun peněz do unikátního systému stavebního spoření a tím i postupně snížilo výhody, které se právě v době ekonomické recese ve prospěch stavebního spoření ukazují, tzn. “uzavřenost“ systému vůči turbulencím na trhu, mezibankovní transfery peněz a cena těchto peněz, garantovaná sazba úroků u úvěrů ze stavebního spoření atd.

Jaké částky se nejvíce vyplatí ukládat?

Dokladem toho, že tzv. “finanční gramotnost“ lidí stoupá, jsou také stále častější úvahy klientů stavebních spořitelen o tom, jak nejlépe své spoření strukturovat. Častou otázkou, se kterou se finanční poradci setkávají, bývá, zda se vyplatí na spoření ukládat i vyšší částky než 20.000 Kč ročně. Pro spoření je ideální pro nejvyšší výnos cílová částka okolo 150 – 200 tisíc korun. Pro řešení bytových potřeb v budoucnosti ale samozřejmě taková částka není dostatečná, proto naleznete v nabídkách spořitelen i tarify hned od začátku zvýhodňující následný úvěr.

Pokud uvažujete o úvěru ze stavebního spoření, zvolíte tzv. úvěrový tarif (viz srovnání spořících tarifů) a podle své situace – potřeb a možností – naplánujete společně se svým úvěrovým poradcem optimální řešení. Úvěrový tarif mívá sice menší úročení vkladů (např. 1 %), ale pak při přidělení úvěru má nižší fixaci. Kromě garantované sazby po celou dobu splácení skýtá úvěr také tu výhodu, že lze splatit kdykoli bez sankcí a klienti mohou získat několik set tisíc korun bez zajištění (často kolem 400.000 Kč) a dokonce někdy až 700.000 Kč bez zástavy nemovitosti (nutnost ručitele/ručitelů).

A kolik konkrétně?

Podívejme se na výnosy ze stavebního spoření na konkrétním případě. Pokud například budete v rámci spořícího tarifu, úročeného dvěma procenty, měsíčně spořit (zaokrouhleně) 1700 Kč, čímž získáte nárok na maximální státní podporu (tj. 3000 Kč ročně), bude váš výnos za šestileté spoření činit více než 25.000 Kč a roční efektivní úroková míra bude pro vás mezi 6 a 7 %, což je vynos výhodný už i pro méně konzervativní investory, nemluvě o době, kterou nyní procházíme.

Autor je ředitel odboru podpory prodeje a vývoje produktů ve společnosti Raiffeisen stavební spořitelna a.s..