Bursík odlétá do Japonska jednat o prodeji emisních kreditů

Program bude otevřen na konci dubna. Vedle Japonska počítá Česko s prodejem volných kreditů Světové bance a dalším státům a firmám, získat tak chce do června zhruba deset miliard korun. Suma je započítána do vládního protikrizového baličku.

Přesná čísla o dohodě s Japonskem ministerstvo nezveřejní vzhledem k citlivosti ceny uhlíku na trhu. Počítá se s prodejem zhruba třetiny českého přebytku. "To nedokážeme přesně odhadnout, jak se bude cena vyvíjet," řekl Bursík novinářům před odletem.

Poznamenal současně, že se s Japonskem podařilo vyjednat cenu velmi příznivou vzhledem k tomu, že Česko poskytlo vysoké garance využití výnosu. Japonci podle něj například ocenili, že peníze nepůjdou do státního rozpočtu, ale do SFŽP, který otevře speciální programy.

Česko má takzvané kjótské kredity k dispozici díky tomu, že snížilo emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji, než podle kjótského protokolu muselo. Závazek činí o osm procent a realita 25 procent. Stalo se tak díky hospodářskému propadu v 90. letech. Český přebytek proti kjótskému závazku činí zhruba 120 milionů až 150 milionů tun oxidu uhličitého. Aby Japonsko splnilo svůj závazek vůči kjótskému protokolu, bude muset nakoupit 1,1 miliardy kreditů po jedné tuně.

Obchodovat se bude s volnými jednotkami do roku 2012, kdy vyprší platnost kjótského protokolu. Vedle Japonska jedná ministerstvo o emisním obchodu s Nizozemskem, Španělskem, Rakouskem nebo Novým Zélandem. Některé transakce by ale mohly podle expertů padnout kvůli hospodářské krizi.

Státní fond životního prostředí bude finance za emisní jednotky směrovat do ekologického vytápění domácností a zlepšování izolačních vlastností budov. Kredity může Česko prodat buď jiným státům, kterým se jejich závazek z kjótského protokolu nedaří splnit, nebo od podzimu v aukci soukromým společnostem.

Kupováním povolenek se průmyslové země a další subjekty mohou vyhnout nákladnému snižování emisí. Kritici tohoto systému z řad environmentalistů poukazují na to, že kupované povolenky často neztělesňují žádné ušetřené emise. Kjótský protokol totiž stanoví limit pro emise proti roku 1990 a většina bývalých komunistických zemí v čele s Ruskem prodělala v 90. letech v důsledku tržní transformace hluboký propad průmyslu spojený s výrazným poklesem emisí skleníkových plynů; ty jsou podle řady vědců zodpovědné za oteplování planety.