Firmy i známí lidé musejí stále více bojovat o internetové domény

Mimo jiné se tak loni rozhořel spor o doménu odkazující na olympijské hry v Madridu v roce 2016, BBC, Yaleovu univerzitu, fotbalový klub Arsenal či telefonní přístroj Blackberry. Z celebrit se rozhodla o doménu Johansson bojovat herečka Scarlet Johanssonová. Mezi obchodními společnostmi se objevila jména jako eBay, Google a Nestlé.

Nejvíce si na cybersquatting stěžují společnosti z farmaceutického sektoru, kvůli internetovým stránkám nabízejícím prodej léků s ochrannými známkami. Sektory s vysokým počtem stížností jsou také bankovnictví a finance, internet a telekomunikace, maloobchod, potraviny a nápoje a restaurace.

Internetové sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN), které spravuje systém webových adres končících .com či .gov, připravuje zavedení série nových přípon. Ty umožní široké rozšíření počtu internetových adres, ale i další prostor pro možné zneužití obchodních značek.

Od prvního případu cybersquattingu v prosinci 1999 do prosince 2008 WIPO obdržel již 14.663 stížností, které se týkaly zneužití 26.262 domén. Nejčastěji přicházejí stížnosti z USA, Francie, Británie, Německa, Švýcarska a Španělska. Mezi země, kde se nejčastěji řeší cybersquatting, patří USA, Británie Čína, Španělsko, Kanada a Francie. Až 79 procent všech případů se týká domén s koncovkou .com.

V loňském roce bylo téměř 30 procent případů urovnáno bez panelu odborníků. Ze zbývajícího počtu jich 85 procentům WIPO vyhovělo straně, která stížnost podala, v 15 procentech byla stížnost zamítnuta.