Průzkum: V Polsku roste podpora jaderné energii

Ještě před rokem se proti stavbě jaderné elektrárny stavělo 56 procent dotazovaných, nyní to je podle průzkumu, který dnes zveřejnil deník Rzeczpospolita, 42 procent. Stoupenců je 40 procent, v roce 2008 jich bylo 33 procent.

Socioložka Barbara Fedyszaková-Radziejowská listu řekla, že další krize podobné té, kterou vyvolal spor Kyjova a Moskvy o dodávky plynu, způsobují, že podpora jaderné energii roste. Lidé podle odborníka na energie Przemyslawa Wiplera vidí, že ceny se zvyšují a jaderné elektrárny si mnozí spojují s levným proudem.

Odpůrci jaderné energie tvrdí, že je nebezpečná, vznikne problém se skladováním užitého radioaktivního paliva a náklady na stavbu jsou vysoké. Mezi odpůrci jsou podle socioložky kromě mladých lidí také pamětníci havárie, která se v roce 1986 odehrála v ukrajinském Černobylu. "Odpor lidí plynul z obavy, že všechny jsou podobné těm ruským. V poslední době však přibývá informací o nových reaktorech a náš strach se zmenšuje," vysvětlila Fedyszaková-Radziejowská.

Liberálně-lidovecká vláda už schválila podporu jaderné energii. První elektrárna by měla vzniknout do roku 2020. Více než 90 procent elektrické energie se zatím v zemi vyrábí z uhlí.

Vláda vybrala pro stavbu devět možných míst. Nejčastěji zmiňovanou lokalitou je Žarnowiec na severu země, kde Polsko plánovalo výstavbu jaderné elektrárny v 80. letech a pak znovu na počátku 90. let minulého století. "Pokud by to mělo být u nás, pak chceme, aby to bylo na místě, kde se už dřív zvažovala stavba. Pro nás jsou důležití turisti, proto nechceme, aby nám vláda zabírala území u jezera," vysvětlil starosta obce Henryk Doering.

O místo se podle odborníků vyplatí bojovat. Zisk z daní, které obci přinese přítomnost elektrárny, může být až několik desítek milionů zlotých ročně. Pomořanský hejtman proto už poslal dopis premiérovi, ve Varšavě lobbuje také Velkopolské a Západo-Pomořanské vojvodství. "Elektrárna znamená pro region ohromné investice a pracovní místa," zdůraznil velkopolský hejtman Marek Wožniak.

Z evropských zemí nemá jaderné elektrárny vedle Polska Rakousko, Itálie či Bělorusko, které už rozhodlo o stavbě své první jaderné elektrárny. Nové se nyní staví například ve Francii či ve Finsku. Podporu atomu vyjádřila také vláda v Itálii.

V Česku je jaderná elektrárna v Temelíně a Dukovanech. Češi jsou podle průzkumu z loňského roku společně s Litevci největšími příznivci využívání jaderné energie z obyvatel všech 27 států EU. Zcela či spíše pro jadernou energii jsou v Česku a Litvě téměř dvě třetiny lidí. V unii jako celku je to v průměru asi 44 procent. Na opačném konci žebříčku je Kypr a Rakousko.