Britská libra obětí problémů domácích bank a slábnoucí ekonomiky

17.03.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Na libru naplno dolehla krize na trhu s bydlením, agresivní uvolňování měnové politiky ze strany Bank of England a také propad domácí a zahraniční poptávky.

Také v novém roce se britská libra dostává pod silný prodejní tlak, a to bez ohledu na skutečnost, že to byla právě ona, která si v minulém roce ze čtyř nejvíce obchodovaných měn prošla největšími otřesy a zaznamenala nejhlubší propad. Na libru tak naplno dolehla krize na trhu s bydlením, agresivní uvolňování měnové politiky ze strany Bank of England a také propad domácí a zahraniční poptávky. V posledních týdnech se však libra těžce vypořádává také s problémy domácích bank, které jsou finanční krizí zasaženy stejně tvrdě (ne-li více) jako banky ve Spojených státech.

Pokud jde o znárodňování bank, britská vláda je v tomto směru daleko nejaktivnější ze všech ostatních zemí postižených finanční krizí, což staví britský bankovní sektor do velmi komplikované situace. Již začátkem roku 2008, po prvním runu na banku za více než 100 let, rozhodla o plném znárodnění banky Northern Rock, která měla v portfoliu daleko nejvíce „toxických půjček“, když naplno využívala úvěrové expanze z minulých let a půjčovala téměř komukoliv na cokoliv, a to častokrát nejlevněji ze všech domácích bank.


A znárodňování bank pokračuje...  


Koncem září pak vláda převzala další problémovou banku Bradford & Bingley a protože se krize nevyhnula ani největším bankovním domům v zemi, pár týdnu poté vláda převzala částečný podíl v Royal Bank of Scotland (RBS), Lloyds a HBOS, když do nich napumpovala 37 mld. liber. Z toho 20 mld. připadlo samotné RBS, což z vlády učinilo vlastníka většinového podílu výši 58 %, zatímco Lloyds, která byla pod politickým tlakem dotlačena k dohodě o převzetí HBOS, dostala zbylých 17 mld. liber, čímž se vládní podíl v nově vzniklé Lloyds-HBOS dostal na 43 %.

Ani tato injekce však nedokázala odvrátit obavy obchodníků z kupících se ztrát, které byly největší především v případě RBS. Ta čelila masivním odpisům jejichž zdrojem byly zejména dřívější nevydařené akvizice, a to ať už se jednalo o převzetí nizozemské ABN Amro, nebo americké banky Charter One. Ještě v lednu tak vláda zvýšila svůj podíl v RBS na 68 % a poté, co banka v únoru oznámila největší roční ztrátu v historii britské společnosti (24,1 mld. liber), rozšířila, výměnou za dodatečnou injekci 13 mld. liber  a poskytnutí garancí na 17 % bilanční sumy aktiv (325 mld. liber), svůj podíl až k 95 %. Podobné garance dosahující 250 mld. liber navíc dostala také Lloyds, ve které vláda výměnou navýšila svůj podíl až k 77 %. Více než 80% všech aktiv na kterých se garance vztahovaly přitom pocházelo z bilance HBOS.

V březnu tak z největších britských bank zůstávaly v soukromých rukou již pouze HSBC a Barclays, které sice dokázaly v roce 2008 hospodařit se ziskem, ani ty se však nevyhnuly vysokým odpisům. Například HSBC ve snaze čelit ztrátám své americké dcery Household International, které zůstalo v knihách velké množství subprime hypoték, oznámila emisi nových akcií v objemu 12,5 mld. liber.  Právě problémy britských bank a obrovská expozice vlády vůči možným budoucím ztrátám tak dostávaly libru pod silný prodejní tlak a ta i přes vysoké ztráty z druhé poloviny minulého roku, kdy se k dolaru propadla během čtyř měsíců o 26%, zeslábla od ledna o dalších 6,2%.


Světlo na konci tunelu zatím v nedohlednu


Ani situace v britské ekonomice se ale od počátku roku nevyvíjí nijak pozitivně, když ta se musí vypořádat s výrazným zpomalením úvěrové expanze. Zatímco ještě začátkem roku 2008 dosahoval meziroční růst objemu nových úvěrů 10%, v lednu tohoto roku tempo růstu zpomalilo na pouhých 3,1%, přičemž v posledních třech měsících se uvěrová expanze téměř zastavila.

Graf: Tempo růstu objemu nových úvěrů (v %)

clanek_3_12_1.jpg
 
 Zdroj: Bank of England

To má na britskou ekonomiku velmi tvrdé dopady, když se výrazně snížila domácí poptávka a HDP jen ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku zaznamenal kontrakci o 1,5%. Průmyslová výroba v lednu slábla již podeváté v řadě a meziročně klesla o 12%, nezaměstnanost vystoupala ke dvěma milionům (6,3 %) a ani výhled do dalších měsíců nevypadá nijak příznivě. Daleko nejhorší dopad má zpomalení úvěrové expanze ale na britský trh s bydlením, kde se od začátku roku 2008 propadly ceny domů o pětinu a zatím nedokázaly nalézt své dno. Objemy nově poskytnutých hypotečních úvěrů se začátkem roku dostaly, i přes snížení úrokových sazeb, na třetinu oproti roku 2007, což má drtivý dopad především na britský stavební sektor, který je v hluboké krizi. 

Graf: Průměrná cena domu v librách

clanekII_3_12.jpg

 
Zdroj: Nationwide Building Society

Není to však stav britské ekonomiky, který libru v minulých měsících dostal pod prodejní tlak (ostatní země na tom nejsou o moc lépe), ale spíše způsob boje, který se zpomalující úvěrovou expanzí zvolila začátkem března Bank of England. Ta se postavila bok po boku k americkému Fedu a Bank of Japan, když snížila sazby až na 0,50 % (nejníže ve více než třísetleté historii) a protože již nemá příliš prostoru k jejich dalšímu snižování, oznámila, že se chystá začít s kvantitativním uvolňováním, kdy pomocí vykupování korporátních a vládních dluhopisů zahájí tisknutí nových peněz. Banka tak ve snaze zvýšit nominální výdaje a nastartovat novou úvěrovou expanzi v nadcházejících třech měsících hodlá do ekonomiky napumpovat 75 mld. liber, což je ale stále teprve polovina toho, co má povoleno od Ministerstva financí. Snaha snižovat kupní sílu libry se však u obchodníků na librových párech nesetkala s pochopením a tak se britská měna musela začátkem března vypořádat s další vlnou výprodejů.

Graf: Změna kurzu libry vůči USD a EUR

clanekIII_3_12.jpg

Zdroj: Bank of England

Přestože má libra za sebou prudké oslabení z minulých měsíců, stav britské ekonomiky a bankovního sektoru může i nadále činit jakékoliv snahy o korekci těchto ztrát velmi komplikovanými. Pokud by pak měly pokračovat výprodeje na akciových trzích i v dalších týdnech a měsících, ani minimum z roku 1985, ke kterému se libra na páru s dolarem v březnu znovu přiblížila, nemusí být pro britskou měnu konečnou zastávkou. I v delším horizontu navíc výhled pro libru nevypadá nijak příznivě. Ta sice má prostor ke korekci dřívějších ztrát, snaha Bank of England řešit nadměrnou monetární expanzi ještě větší expanzí, společně se závazky britské vlády vůči obřímu balíku nekvalitních aktiv, na ni může do budoucna nepříjemně doléhat.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. XTB

Autor článku

Jaroslav Brychta  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU