HN: Za úplatky by mohly firmy platit 50 mil. Kč nebo být zrušeny

Ještě před půl rokem to přitom vypadalo, že zákon, který po nás vyžaduje i Evropská unie, vůbec nevznikne. Ministerstvo vnitra jeho přípravu totiž zastavilo. "Nejsme si jisti, jestli by zákon něčemu pomohl," vysvětloval to tehdy náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. "Spíš nebylo jasné, kdo by to měl připravit, zda my nebo spravedlnost," upřesňuje nyní mluvčí ministerstva Jana Malíková.

Úřady se totiž dlouho nemohly shodnout, jakým způsobem by se firmy trestaly. Sněmovna již před pěti lety při prvním podobném pokusu zamítla návrhy o trestní odpovědnosti právnických osob a proti kombinaci trestního a správního řízení se zase ohradili legislativci jiných úřadů.

"Část ministerstev preferuje trestní, část správní odpovědnost. Protože jde o principiálně odlišná řešení, vláda musí rozhodnout, kterou cestou se v této věci ubírat," uvedla Malíková. Tresty, které firmám za korupci hrozí, by ale měly být stejné, ať se použije jeden či druhý způsob postihu. A v extrémních případech by mohly být firmy i zrušeny.

Trest by firmy navíc stihl nejen za korupci, ale například i za to, že ničí přírodu nebo se podílejí na finančních machinacích.

"Zrušení firmy by byla velká hrozba. Sice si každý může založit novou, ale ztratí tím svou cennou podnikatelskou historii," uvedl pro HN ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondračka.

Česko, Slovinsko a Lotyšsko jsou jediné země unie, které sankce pro firmy dosud nezavedly. Tresty tak u nás mohou dostat jen konkrétní lidé, které soud odsoudí. "Zabrání to využívání obětních beránků, kdy se odsoudí poslíček, ale samotné firmě, která z toho má profit, se nestane nic," řekl novinám právník Václav Láska.