"Těžba uhlí by měla být regulována stejným způsobem, jako je teplárenství," řekl HN šéf jedné z největších tepláren v Česku, Plzeňské teplárenské, Tomáš Drápela. "Současný stav je nesystematický a v rozporu s veřejným zájmem. A je nevýhodný pro konečné spotřebitelé, domácnosti, protože znamená hrozbu neúnosného zdražování," dodal Daniel Křetínský ze skupiny J&T.
Těžaři naopak tvrdí, že taková regulace bude jen likvidovat trh. "Trh s hnědým uhlím není přirozeným monopolem, zákazníci si mohou svobodně zvolit mezi několika dodavateli z tuzemska i zahraničí. Navíc je uhlí pod konkurenčním tlakem plynu a obnovitelných zdrojů," řekl HN spolumajitel mosteckých dolů Czech Coal Petr Pudil.
Teplárny ale věří, že uspějí - svůj názor prosazují mezi poslanci. S tím, že hnědé uhlí z českých lomů mělo sloužit hlavně pro teplárenství, souhlasila i Pačesova komise, která posuzovala energetické potřeby země do budoucna.
Obavy tepláren vyvolává hlavně to, že zásoby uhlí, které je možné kvůli existenci územních limitů vytěžit, se rychle ztenčují. Odstupující vláda se na žádost Strany zelených dohodla, že s limity těžby nebude hýbat, ministr životního prostředí Martin Bursík je chtěl jednou provždy odepsat.
V jednom jsou těžaři i teplárny zajedno - těžba by měla pokračovat i za limity. "Kvůli státním administrativním zásahům je uhlí prostě nyní méně, než je poptávka," řekl novinám Pudil.
Podle současných pravidel regulační úřad do cen uhlí nijak nezasahuje. Při výpočtu cen tepla jednoduše vyjde z cen, za které teplárna uhlí nakoupila. Úředníky ale už nezajímá, zda uhlí není třeba předražené. "Dnešní situace, kdy nezodpovědná těžební společnost může na základě svého dominantního postavení neomezeně zvyšovat cenu uhlí pro závislou teplárnu (jejíž cenu tepla reguluje stát), je neúnosná," řekl novinám Křetínský.