Postup, podle něhož se pivo nejprve nechá vařit na vyšší stupňovitost a potom se rozředí vodou na požadovaných 12 nebo deset stupňů, se ve světě používá běžně. Tradiční české pivo se však podle všech receptur vařilo od počátku na konečnou stupňovitost a přidávání vody po uvaření nepřicházelo v úvahu. Podmínky pro využívání ochranné známky České pivo, které dojednávaly pivovary bez ohledu na názory spotřebitelů, nyní dovolují celé řadě tuzemských pivovarů od původních postupů ustupovat, píše deník.
"Technologie, kdy se pivo vaří a kvasí jako kupříkladu čtrnáctka a poté se ředí na desítku, se u nás běžně, nebo spíš velice často, používá. Snižuje to potřebu investic do nových varen. Když je velká spotřeba piva, dělá se jedna várka a ta se pak počítačem rozředí," vysvětlil Veselý.
Tuzemské pivovary o nových a českými pivaři opovrhovaných postupech při výrobě piva nechtějí příliš mluvit. Přiznávají však, že se pivo ředí stále častěji. "V 15. století by jim za to usekli ruce. Ano, vím, že se to dělá, ale nechtějte po mně, abych ukazoval. Za nás mohu slíbit, že se to nikdy nedělalo a dělat nebude," prohlásil prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů a ředitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.
Podle Veselého může tuzemský pivovar použít na pivo řezané vodu bez problémů i evropskou ochrannou známku České Pivo. "Podmínky pro použití známky jsme vyjednávali dva roky. Bylo to složité a výsledkem je kompromis, podle něhož je možné známku využít pro drtivou většinu vyráběných piv," uvedl Veselý. "Naším cílem bylo, aby ochranná známka vydržela a nemuseli jsme neustále reagovat na změny technologií," uvedl Veselý.
Kvalitu českých piv bude kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta by do budoucna měla také vést seznam piv, která známku využívají.