Mariánskolázeňské oplatky patří mezi nejznámější případ výrobku, který se pokoušel získat ochranné označení Evropské unie a jeho cesta byla také jednou z nejkomplikovanějších. Z německé strany totiž zaznívaly výhrady, že oplatky se nevyrábí v regionu, kterého se žádost týká, tedy na území obcí Mariánské Lázně a Velká Hleďsebe. Výrobce oplatků v takovém případě musí prokazovat, že všechny komponenty oplatků jsou v tomto regionu vyráběny. Pod žádostí o ochranné označení je podepsáno sdružení KLS Klimentov z Velké Hleďsebe a Opavia-LU ze skupiny Danone.
Kvůli sporům o mariánskolázeňské oplatky měli tento týden dokonce hlasovat zástupci členských států, nakonec na něj ale nedošlo. Německo své námitky stáhlo, ale i kdyby to neučinilo, Češi by zřejmě i tak uspěli. Evropská komise totiž žádost o registraci uznala jako oprávněnou a členským státům doporučila hlasovat ve prospěch Mariánskolázeňských oplatek.
Jde o podobný případ jako u karlovarských oplatek. Zástupci sudetoněmeckých krajanských sdružení v zde argumentovali tím, že vysídlenci po druhé světové válce recepturu na výrobu oplatek přenesli s sebou do nových domovů v Německu či Rakousku, kde jejich potomci ve výrobě pokračují. V případě karlovarských oplatek spory nadále pokračují.