Srovnání s předchozími lety'není k dispozici, protože dostupná evidence pro rok 2007 je pouze podle starého zákona o konkurzech a vyrovnání. V roce 2008 bylo podle studie ke krajským soudům podáno celkem 5432 návrhů řešících konkurz firem. Největší část z nich představovaly insolvenční návrhy. Jejich podíl na celkovém počtu činil 45 procent. Insolvenční návrhy spojené s povolením oddlužení tvořily 32 procent a ty spojené s konkurzem 21 procent. Podíl ostatních druhů návrhů řešících bankrot firem byl zanedbatelný.
Rozdíly v intenzitě řešení bankrotů firem mezi soudy mohou být ovlivněny i rozložením insolvenčních návrhů v průběhu roku, uvedla CCB. Je totiž zřejmé, že pokud k jednomu soudu dojde větší díl insolvenčních návrhů v posledním čtvrtletí roku, bude intenzita jejich vyřešení v daném roku nutně nižší.
Největší díl z celkového počtu insolvenčních návrhů podaných v roce 2008 dostaly v posledním čtvrtletí krajské soudy v Praze a v Hradci Králové, nejmenší pak Krajský soud v Ústí nad Labem a v Ostravě. Krajský soud v Brně, který vykázal nejhorší poměr mezi obdrženými a vyřešenými návrhy, jich v posledním čtvrtletí získal méně, než činí průměr za všechny soudy.
Téměř pětinu z celkového počtu insolvenčních návrhů podaných v roce 2008 obdržel Městský soud v Praze, u něhož je míra vyřešených návrhů druhá nejhorší ze všech soudů. Nejméně návrhů na bankrot směřovalo ke krajským soudům v Českých Budějovicích a v Praze, a to pouze o něco více než pět procent. Oba tyto krajské soudy přitom prý vykázaly rovněž podprůměrnou míru vyřešených případů. Toto srovnání naznačuje, že počet insolvenčních návrhů není patrně tím hlavním důvodem, proč se míra vyřešených případů mezi soudy liší, upozornila studie.
Celkem tři soudy, konkrétně krajské soudy v Ostravě a v Ústí nad Labem a Městský soud v Praze, vydaly dohromady více než 60 procent ze všech usneseních k bankrotu na základě návrhů podaných v roce 2008. Nejméně, a to zhruba po pěti procentech z celkového počtu, pak krajské soudy v Českých Budějovicích, v Plzni a v Praze.
Celosvětová finanční krize a následná ekonomická recese přispějí k růstu počtu firem, které v ČR letos ukončí svou činnost bankrotem. Bankroty firem, které se dostaly do finančních obtíží vedoucím až k ukončení jejich činnosti, však mohou mít i pozitivní dopady na ostatní společnosti. Rychlé soudní řešení bankrotů obvykle přispívá k přemístění zdrojů do oblastí, které jsou hospodářskou recesí méně dotčené, nebo k subjektům, které se s celkově nepříznivou situací umějí lépe vyrovnat, uzavřela studie.