Vyslovil se pro "robustní přístup ke stimulu a boji s protekcionismem", stejně jako pro seriózní kroky proti toxickým aktivům bank. Současně připustil, že každá země má svá politická omezení. "Jde nám o to, aby každý něco dělal; jsme připraveni k dalším krokům, pokud se ukáže, že nynější úsilí není dostatečné," zdůraznil Obama.
Podle Obamy bude v Londýně dosaženo dohody, že země G20 udělají vše nezbytné na podporu obchodu a růstu. Naznačil současně, že neočekává od G20 konkrétní přísliby dalších stimulů. "Existují legitimní názory, podle nichž většina zemí již připravila podstatné pobídkové balíčky, budeme muset počkat, abychom viděli, jak fungují" řekl.
Obama odmítl názor, podle něhož by měly přijít na řadu buď další finanční pobídky - jak chtějí Spojené státy -, nebo nové regulace, o něž usilují velké evropské země. "Vždy jsem byl proti přístupu 'buď, anebo'. Potřebujeme stimul i regulaci," uvedl.
Proti dalším rozpočtovým pobídkám se v nejdůrazněji vyjadřuje německá kancléřka Angela Merkelová. Český premiér Mirek Topolánek v Evropském parlamentu minulý týden označil některé kroky americké administrativy proti krizi za cestu do pekel.
Obama připustil, že plány na velké finanční injekce vyvolávají také odpor. "Ve všech zemích je pochopitelné napětí mezi kroky, které jsou potřeba k nastartování ekonomiky, a faktem, že mnohé tyto kroky jsou velmi nákladné," podotkl.
Přes tato vstřícná vyjádření kolem rozpočtových stimulů dal najevo, že podle něj čas přesvědčí ostatní země o potřebě důraznějších kroků. "Finanční krize zasáhla Spojené státy jako první. Podle očekávání jsme podnikli některé velmi agresivní kroky dříve, než jiné země. Myslím, že pocit naléhavosti sílí a uvidíme, že se přístupy začnou sbližovat," řekl.
Dal také najevo pochopení pro obavy, že podepsal zákon obsahující klauzule zvýhodňující neamerické dodavatele. "V demokracii budou vždy nedokonalosti. Platí to tady a platí to ve světě, ale celkem vzato si nemyslím, že by nastával nějaký velký návrat k ochranářství," řekl Obama.