Návrh, který ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament a členské státy, počítá mimo jiné s dělením telekomunikačních společností, s možností žalovat rozesilatele nevyžádaných e-mailů či s využitím kmitočtů, které se uvolní, až země zhruba do roku 2012 přejdou z letitého televizního analogového vysílání na digitální.
Podoba celého balíčku by nyní měla být pro telekomunikační společnosti podstatně přijatelnější než v případě původního návrhu Evropské komise. Ten počítal s dělením firem na dvě části, z nichž jedna bude vlastnit sítě a druhá poskytovat služby. Postupem času se ovšem tento návrh rozmělnil, přičemž dělení by mohl nařídit národní regulátor, ale učinit by tak také nemusel. Bylo by to zcela na jeho uvážení.
Státy zase prosadily, aby dělení firem bylo až posledním krokem v liberalizaci telekomunikačního trhu, přičemž regulátoři mají celou řadu nástrojů, jak liberalizace dosáhnout i bez separace firem.
Balíček by ovšem měl zlepšit ochranu před takzvaným spamem, tedy nevyžádanými e-maily. Poskytovatelé internetových služeb totiž nově získají možnost žalovat spammery. Autoři návrhu ovšem slibují i zlepšení kontroly evropské tísňové linky 112, lepší ochranu dat či rozšíření služby pro zdravotně postižené. Návrh počítá i s využitím kmitočtů, které se uvolní přechodem z tradičního analogového televizního vysílání na digitální, pro rozvoj bezdrátového internetu.
Během poměrně dlouhého projednávání ze hry vypadla myšlenka na vznik jednotného telekomunikačního regulátora, který by měl právo veta i vůči jednotlivým národním úřadům, jak navrhovala Evropská komise. Státy a Evropský parlament ale daly přednost zachování dosavadní "sítě" evropských regulátorů, která spojuje jednotlivé národní regulátory.
Namísto jednotného regulačního úřadu by měl vzniknout jiný úřad, který by měl především poradní funkci vůči Evropské komisi a nezasahoval by do kompetencí národních regulátorů.