"Většinou jde o vrstevnice krávy, u níž se nákaza prokázala," poznamenal Švihel. Podle něj se musí nechat utratit všechna zvířata, která se ve společné stáji narodila rok před a rok po narození postiženého zvířete a která byla spolu s ním ustájena a krmena v prvním roce života.
Postižené krávě bylo pět a půl let a na nákazu se přišlo při normální porážce. Družstvo v Roprachticích drží na mléko 320 kusů dojnic, přijde tak o třetinu chovu. Před pěti lety investovalo 25 milionů korun do výstavby nové stáje. "Máme teď jedinou novou stáj v okrese a nevíme, z čeho zaplatíme úvěr. Nové krávy, které koupíme za finanční náhradu od státu, nebudou dojit," podotkl předseda Oldřich Novák.
Nemoc šílených krav byla v Česku naposledy zaznamenána v prosinci 2007. Počet ročně odhalených případů nákazy v tuzemských chovech od jejího prvního výskytu v roce 2001 rostl až do roku 2005, kdy kontroly zachytily osm nakažených zvířat, od roku 2006 postupně klesal. Od roku 2001 veterináři evidují 29 případů.
Po prvním výskytu nařídila Státní veterinární správa vyšetřovat veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat. Testování skotu na BSE stálo v Česku od roku 2001 do loňska již více než 1,2 miliardy korun. Přibližně tři čtvrtiny nákladů na vyšetření krav přitom zaplatili tuzemští zpracovatelé a chovatelé.
Mezinárodní úřad pro nákazy zvířat zařadil loni Českou republiku mezi ty země, ve kterých je jen malé riziko BSE. Nebezpečná nemoc BSE je nyní v Česku i celé Evropě na ústupu.