ECB snížila úrok pro eurozónu na rekordní minimum 1,25 procenta

Ekonomové téměř všeobecně čekali, že ECB sníží základní sazbu o půl bodu na jedno procento. ECB také snížila svou jednodenní depozitní sazbu, která určuje nejnižší úroveň úroků na peněžním trhu, o čtvrtinu procentního bodu na 0,25 procenta; jednodenní zápůjční sazbu, která je stropem sazeb, upravila na 2,25 procenta.

ECB od loňského října, kdy se finanční krize začala výrazněji promítat do prudkého oslabování ekonomiky, snížila základní sazbu o tři procentní body z tehdejších 4,25 procenta. Analytici budou nyní sledovat tiskovou konferenci šéfa banky Jeana-Clauda Tricheta, aby odhadli, zda ECB bude své sazby dál snižovat. Vedoucí činitelé banky dávali v poslední době najevo, že nehodlají tlačit sazby k nule, jako to dělají centrální banky v USA nebo Japonsku.

Finanční trhy také budou pozorovat, zda Trichet naznačí, že ECB bude následovat americký Fed, japonskou centrální banku a Bank of England a sáhne k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, to znamená zvyšování objemu peněz. Centrální banky praktikují takovéto uvolňování, když už nemají kam snižovat úroky a potřebují zabránit zhoubné deflaci.

Poslední ekonomické údaje z eurozóny žádné zmírňování recese nenaznačily. Míra nezaměstnanosti roste a prudký pokles zaznamenává inflace, jejíž meziroční míra klesla v březnu v eurozóně na rekordní minimum 0,6 procenta a čeká se, že bude dál klesat.