Zápis ČNB:Rada hlasovala jednomyslně pro ponechání úrokové sazby

Na jednání bankovní rady byla prezentována druhá situační zpráva, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z první situační zprávy.

Ze zprávy vyplynulo, že proinflačním směrem působil především nižší než očekávaný pokles meziroční inflace, která byla v únoru o půl procentního bodu nad prognózou. K této odchylce přispěly přibližně stejnou měrou ceny potravin a ceny pohonných hmot. Proinflačním rizikem prognózy bylo rovněž uvolněnější působení měnových podmínek, a to jak z důvodu slabšího devizového kurzu, tak z důvodu nižších tržních úrokových sazeb.

Naproti tomu protiinflačně působila především změna výhledu vývoje v zahraničí, kde se očekává další prohloubení hospodářského poklesu v eurozóně, nižší dynamika světových cen a nižší zahraniční úrokové sazby. V reakci na výrazné ochlazení zahraniční ekonomické aktivity došlo i ke zpomalení růstu domácího HDP.

Bankovní rada dále diskutovala nové informace a rizika únorové prognózy. Rada se shodla v tom, že nejistota spojená s budoucím vývojem je velmi vysoká. Někteří členové bankovní rady argumentovali, že tato nejistota působí oběma směry. Velká část zmíněné nejistoty souvisí s vývojem v zahraničí. Zazněly pochybnosti o reálnosti předpokladu obnovení ekonomického růstu v USA na přelomu let 2009 a 2010 a bylo diskutováno riziko dalšího možného zhoršení výhledu v zahraničí.

V souvislosti s předpokládaným snížením úrokových sazeb v eurozóně bylo uvedeno, že tento pokles může vést ke zhodnocení kurzu koruny k úrovním předpokládaným prognózou, což může oslabit domácí proinflační rizika. V této souvislosti však zazněl názor, že předpokládané snížení úrokových sazeb ECB bude reakcí na zhoršený ekonomický vývoj v eurozóně, který se přes pokles českého vývozu, zhoršení vývoje běžného účtu a nárůst rizikové prémie naopak může projevit tlakem na oslabení kurzu, což je proinflační riziko.

Velká pozornost byla věnována také vývoji na trhu práce, kde pokračuje pokles počtu volných pracovních míst a zvyšuje se nezaměstnanost. Členové bankovní rady diskutovali také možné dopady propadu produktivity práce v průmyslu i ve stavebnictví a související výrazný nárůst nominálních jednotkových mzdových nákladů. V této souvislosti bylo zmíněno riziko proinflačního působení těchto nákladů, celkově však převážil názor, že jejich nárůst má pouze dočasný charakter.

Jednání bankovní rady se zúčastnili guvernér Zdeněk Tůma, viceguvernér Mojmír Hampl, viceguvernér Miroslav Singer, vrchní ředitel Robert Holman, vrchní ředitel Vladimír Tomšík a vrchní ředitelka Eva Zamrazilová.