Juncker: Evropská ekonomika vykazuje zlepšení, ale nestačí to

"Hospodářskou situaci jsme probírali dnes ráno, ale není to dobré. Existují povzbudivé známky, ale není jich mnoho," uvedl Juncker.

Jednou z mnoha současných nejistot je vývoj inflace. Ta se v eurozóně v březnu propadla na 0,6 procenta, tedy na historické minimum. Evropská centrální banka (ECB) na pomalý růst cen reagovala snížením základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Ekonomové se obávají, že by eurozóna mohla letos dokonce zaznamenat deflaci, tedy absolutní meziroční pokles spotřebitelských cen. Ten krátí tržby firem a nutí je snižovat náklady, což se může projevit v dalším růstu nezaměstnanosti.

"Rok 2009 bude bezpochyby složitý. Naše prognózy potvrzují, že rizika se stávají realitou, což byl také důvod proč jsme se usnesli, že inflační tlaky dále rostou a rozhodli jsme se snížit úrokové sazby," řekl novinářům šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Podle něj je možné, že v následujících měsících spotřebitelské ceny dokonce poklesnou, ale situace by se měla znovu zlepšit. "Budeme pozorní a bude pečlivě monitorovat všechna inflační očekávání, abychom se ujistili, že ve střednědobém výhledu bude (inflace) v souladu s naším očekáváním pro cenovou stabilitu, které se pohybuje pod a nebo blízko dvěma procentům," dodal Trichet.

Přestože spotřebitelské ceny rostou v současnosti v eurozóně rekordně nízkým tempem, není vyloučeno, že situace by se mohla změnit v opačný "extrém". Ekonomové a někteří politici totiž varují, že masivní záchranné balíčky by v kombinaci s případným oživením hospodářství mohli roztočit inflační spirálu a spotřebitelské ceny by mohly naopak růst rekordně rychle.