Japonsko prohrálo nad deflací, ale co svět?

Do Japonska se vrátila deflace. Důležitější ovšem je, že zůstává stále regionálním, i když už ne jenom asijským problémem. Spojeným státům se těsně vyhnula a země, kterým ne, spočítáme na prstech jedné ruky. Japonsko, Čína, Thajsko, Španělsko a Irsko.

Proti deflaci mají současné ekonomiky řadu taktických výhod, které dříve neměly. Za prvé, deflace je nemůže překvapit. V minulosti, kdy ekonomiky začaly trpět dlouhou deflací, se ještě ani nestačily vzpamatovat z vysoké inflace. Sám Keynes neočekával po první světové válce deflaci a propad zlata, ale naopak se obával nekontrolovaného růstu cen, pokud vlády upustí od jejich regulace. V jedné ze svých knih dával za pravdu Leninovi, že největším nebezpečím pro kapitalismus je rozklad měny a vysoká inflace. Na rychlý přechod vysoké inflace k deflaci tehdy nebyl nikdo připraven. Současné ekonomiky, a zejména ta americká, jsou si vědomi nebezpečí deflace již od 90. let díky vlastním a japonským zkušenostem s dezinflací.

Škůdce jménem deflace

Za druhé, současné ekonomiky se deflace bojí. Mezi oběma světovými válkami byli někteří ekonomové k poklesu cen lhostejní. Jiní věřili, že deflace je nutné zlo nebo jí dokonce považovali za nepříjemný lék. Keynes přirovnával deflaci k projímadlu, které jako jediné zabírá, když se přejíme. Dnes neexistuje nikdo, kdo by pochyboval, že deflace škodí a že je lepší jí předcházet, než se jí nechat léčit.

Proti deflaci se dříve nebránilo

Za třetí, současné ekonomiky proti deflaci bojovaly. Americká centrální banka ve 30. letech a Japonská v 90. letech uvolňovaly monetární politiku pozdě a pomalu. Deflacím, které vzešly z blahobytu zadlužených farmářů, se nebránilo. Než začali farmáři trpět poklesem cen zemědělských výrobků, půdy a farmy, na kterou si vzali hypotéku, užívali si ve větším rozsahu a po delší dobu růstu svých zisků. Krátká deflace měla jen přerušit nebo zmírnit vysokou inflaci. Netřeba dodávat, že za cenu zbankrotovaných farmářů a bank, které jim půjčily.

Deflace jako důsledek poklesu finančních aktiv

Dnes víme, že deflace nemusí být jen vedlejším důsledkem poválečného míru, nevzniká jen v prostředí zlatého standardu nebo pevných měnových kurzů a že nemusí následovat po období vysoké inflace. Může jí spustit pokles finančních aktiv v kombinaci se zpřísňující se monetární politikou nebo růst produktivity v důsledku technologických změn.

Jak dopadne rozhodující bitva?

Deflace není světovým problémem. Globální ekonomika nad ní zatím vede. Tento boj ovšem vyhraje teprve, až se úrokové sazby a ceny finančních aktiv začnou opět zvedat. Do té doby nebudeme znát vítěze téhle, opravdu rozhodující bitvy, jejíž výsledek může na dlouho ovlivnit politicko-ekonomický směr světa.

Autor je analytik a působí ve společnosti Pioneer Investments ČR