AKAT: Fondy i letos spíše ztrácejí, objevily se ale už nárůsty

"Pro první čtvrtletí 2009 byla charakterická vysoká kolísavost všech typů fondů, především však akciových, ale pokračovala i vyšší kolísavost fondů dluhopisových," řekl ČTK analytik poradenské firmy KZ Finance Miroslav Frajt. Po úvodní euforii a velice krátkém růstu na počátku roku přišlo podle něj určité vystřízlivění provázené značnými propady kurzů. "Zvrat nastal až na začátku března, kdy investoři jakoby přestali reagovat na všechny negativní informace, které neustále přicházely, a snad začali věřit, že neustálé navyšovaní záchranných balíčků nakonec pomůže, a svými nákupy spustili opravdovou 'rallye'," dodal.

Nejúspěšnějšími fondy jsou letos zatím s výnosem 47,1 procenta fond fondů ISČS Opatrný Mix a akciové fondy ISČS Sporotrend s 21,8 procenta a ISČS Top Stocks s 10,3 procenta. Největší ztráty měly akciové fondy ČSOB Realitní Mix (-13,8 procenta) a ČSOB akciový Mix (-12,9 procenta). Ze smíšených fondů na tom byl nejhůř ČSOB Středoevropský (-osm procent), z dluhopisových pak ISČS Trendbond (-7,7 procenta).

Nálada ve fondech peněžního trhu byla i v letošním prvním čtvrtletí na bodu mrazu, uvedl analytik Broker Consulting Jan Lener. Vliv finančních problémů jednotlivých zemí a společností a s tím spojené téměř plošné snižování ratingů bylo možné pozorovat i v rámci těm nejkonzervativnějších investic, jejichž tříměsíční výkonnost se pohybovala od minus 1,5 procenta do plus 1,1 procenta, doplnil Frajt.

Podobně se neutěšená situace ve vnímání střední Evropy jako rizikového teritoria promítla i do kategorie dluhopisových fondů, upozornil Marek Janšta ze serveru iFondy.cz. Události jako snižování ratingu Maďarska podle něj poznamenávají celý region negativně. Proto prý nepřekvapuje, že tyto fondy, které se specializující především na státní dluhopisy a za normálních okolností jsou brány jako méně rizikové, prodělávají díky výprodejům ze světa paradoxně více než fondy zaměřené na korporátní dluhopisy.

Roztěkané světové akciové trhy nabídly různé scénáře. Akcie byly v prvním čtvrtletí jako na houpačce, a proto se podle Janšty nezřídka stávalo, že nejvýkonnější fond měsíce uplynulého skončil jako naprosto nejhorší v měsíci následujícím. Jednoznačným králem statistik je v tomto ohledu Sporotrend, podotkl.

Rizikovější akciové fondy využily mohutného růstu v závěru čtvrtletí a svým investorům připsaly velmi pěkné zisky, vysvětlil Frajt. Nejlépe se v této kategorii vedlo fondům zaměřeným na rozvíjející se země, zvláště na Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Tradiční vyspělé trhy (USA, Evropa, Japonsko) si již tak dobře nevedly, jelikož většina z nich svou tříměsíční pouť zakončila v záporu, poznamenal.

V prvním čtvrtletí letošního roku pokračoval trend z předchozího čtvrtletí, tedy investoři více odkupovali své podílové listy místo toho, aby využívali poměrně zajímavých cen k nákupům. Odkupy z fondů převýšily nákupy od začátku roku o 8,7 miliardy Kč. Nejvýrazněji se na tomto čísle podílely odkupy z fondů peněžního trhu, které činily 5,8 miliardy Kč. I z ostatních fondů se spíše vybíralo, z dluhopisových fondů miliarda korun, z fondů fondů 1,1 miliardy, ze smíšených fondů 800 milionů a z nemovitostních fondů 120 milionů korun. Výjimku tvořily akciové fondy, u nichž nákupy převýšily prodeje o téměř sto milionů Kč.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, klesl v roce 2008 o 71 miliard Kč na 244 miliard Kč. Důvodem poklesu byl podle odborníků propad finančních trhů a následná panika investorů. V prvním čtvrtletí ubylo 19 miliard korun, ve druhém objem majetku ve fondech stagnoval, ve třetím činil pokles pět miliard Kč a ve čtvrtém 47 miliard korun. Nízké výnosy v minulém roce vykázalo několik fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů. Poměrně velké ztráty zaznamenaly vesměs fondy smíšené, fondy fondů a akciové fondy. Ty v průměru přišly o více než polovinu hodnoty.