Hutníci chtějí, aby stát zaplatil jejich ekologické akce

Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského ale ekologické dotace do konkrétního průmyslového sektoru nejsou v souladu s pravidly EU.

Dotace do ekologických akcí by podle OSHŽ měly být řešeny stejných způsobem jako sanace starých ekologických zátěží. Stát by měl také garantovat úvěry na tyto akce. "Podpora přinese multiplikační efekt, snížení zátěže životního prostředí, udržení a zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví včetně zaměstnanosti a významný bude i přínos pro dodavatele a odběratele z dalších průmyslových odvětví," uvádí OSHŽ.

Stát by měl podle svazu dotovat ekologické investice zejména trojici největších domácích výrobců oceli, tedy v AMO, TŽ a EVS. Měl by jim prý pomoci při financování sekundárního odprášení hal oceláren, odprášení vysokých pecí a podobně. Tato ekologická opatření si podle OSHŽ v letech 2009 až 2011 vyžádají 4,1 miliardy korun.

V rámci pomoci překonání krize OSHŽ dále žádá odsunutí čistě ekologických investic nejméně o jeden až dva roky a chce rovněž odložit přijímání nových ekologických zákonů do roku 2011. Svaz také odmítá další zvyšování daní a poplatků pro oblast ekologie, energii i obecně, stejně jako přijímání ekologických zákonů či nařízení, které nepostihují všechny zdroje znečišťování, a jsou tak prý diskriminační vůči velkým průmyslovým podnikům.

Podle Bartovského MPO před několika dny informoval zástupce svazu o vládních protikrizových opatřeních, která jsou zaměřena plošně, nikoli selektivně do jednotlivých sektorů průmyslu, a informoval je o možnosti získat podporu MPO v oblasti výzkumu a vývoje.

Podle prezidenta OSHŽ Jiřího Ciencialy, který je rovněž šéfem Třineckých železáren, český ocelářský průmysl reprezentuje 22.000 pracovních míst přímo a dalších 100.000 míst zprostředkovaně. Tato místa jsou v současných podmínkách v bezprostředním ohrožení, tvrdí Cienciala.

"Na ocelářský průmysl jsou dlouhodobě kladeny vysoké nároky na snižování ekologické zátěže. Když se k tomu připojí permanentně se zpřísňující legislativa v EU i ČR, vzniká tak v době krize jedovatý koktejl, který snižuje konkurenceschopnost odvětví," uvedl Cienciala.

Odstupující vláda Mirka Topolánka schválila národní protikrizový plán 16. února. Materiál, který vzešel z Národní ekonomické rady vlády, počítá například se slevou na sociálního pojištění, zrychlením odpisů nebo osvobozením malých podniků a podnikatelů od placení záloh daně z příjmu. Opoziční sociální demokracie považuje protikrizový plán za nedostatečný.

Od roku 1993 bylo během restrukturalizace odvětví hutnictví proinvestováno 54 miliard Kč na rekonstrukce a modernizace koksoven, vysokých pecí, zařízení plynulého odlévání oceli či válcovacích tratí. Dalších 28 miliard si vyžádala výstavba čistíren odpadních vod a dalších čistě ekologických zařízení. Všechny tyto peníze byly podle OSHŽ z vlastních zdrojů firem.

Na odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací těchto firem stát vyčlenil osm miliard Kč, přičemž z této částky je dnes podle svazu vyčerpána přibližně jedna miliarda Kč. Při zhruba srovnatelné roční produkci oceli v letech 1993 a 2007, to je asi sedm milionů tun, se například emise prachu snížily o 73 procent a odpady o polovinu.