Meziměsíčně se výrobní ceny v EU snížily o 0,3 procenta. V 16 zemích platících eurem pak klesly o 0,5 procenta.
Bez zahrnutí energetického sektoru výrobní inflace v EU činila 0,1 procenta. Ceny v energetickém sektoru se snížily o 3,3 procenta. Ceny polotovarů byly meziročně nižší o 1,7 procenta a zboží krátkodobé spotřeby o 0,8 procenta. Ceny kapitálového zboží naopak zdražily o 2,4 procenta a zboží dlouhodobé spotřeby o 2,5 procenta.
Z jednotlivých členských států, ze kterých jsou údaje k dispozici, byla inflace nejvyšší na Maltě, kde činila 39,4 procenta. V Maďarsku výrobní ceny meziročně stouply o 6,2 procenta a v Rumunsku o 5,8 procenta. Nejvýrazněji naopak ceny klesly v Řecku, o 5,3 procenta, a ve Francii a Nizozemsku, shodně o 4,5 procenta. V České republice deflace činila 0,6 procenta.
Výrobní ceny jsou indikátorem budoucího vývoje spotřebitelských cen, protože jejich změny se obvykle časem projeví také v obchodech. Cílem Evropské centrální banky je udržet inflaci pod dvěma procenty.
Podle posledních údajů růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu prudce zpomalil na 0,6 procenta z únorových 1,2 procenta. Spotřebitelská inflace tak byla nejnižší v historii eurozóny, tedy od roku 1996, kdy Eurostat začal tuto statistiku sledovat.
Ještě loni v červenci byla inflace na svém vrcholu čtyři procenta. Za poklesem cen stojí ekonomická krize. Evropská centrální banka již kvůli ní od loňského října snížila úrokové sazby o tři procentní body na 1,25 procenta. Banka také naznačila, že by mohla v květnu úroky znovu snížit a uvažuje o dalších krocích na podporu ekonomiky.