V případě počtu uchazečů na jedno pracovní místo se přitom podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové vrací ekonomika k normálu. V březnu stoupl průměrný počet uchazečů na jedno pracovní místo na 8,1 uchazeče, přičemž průměr za posledních sedm let je 8,8 uchazeče. "Stav trhu práce v létě 2008 byl nestandardní," upozornila.
Míra nezaměstnanosti v březnu vzrostla na 7,7 procenta z únorových 7,4 procenta. Počet lidí bez práce, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, se meziročně zvýšil o 125.011 na 437.020 lidí.
"Zvyšuje se riziko, že míra nezaměstnanosti se přehoupne na počátku příštího roku přes deset procent. Prozatím očekáváme na začátku roku míru nezaměstnanosti 9,8 procenta," uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop. Na druhou stranu neočekává přehnané požadavky odborářů na růst mezd. "Jejich zájem se zaměří ne na mzdy, ale na udržení zaměstnanosti," uvedl s tím, že nominální růst mezd by mohl tak být letos nižší.
"Je pravděpodobné, že svého vrcholu dosáhne nezaměstnanost v posledním čtvrtletí tohoto roku a přiblíží se hodnotě deseti procent," uvedl analytik společnosti Fio Josef Novotný.
Růst nezaměstnanosti přitom podle analytika ČSOB Petra Dufka způsobuje jednoznačně zpomalování a následná recese české ekonomiky. "Dynamika, s jakou se v ČR propouští, je neuvěřitelně rychlá... Sezónní práce sice vylepší některé výsledky dalších měsíců, ale celkový negativní trend nezmění," dodal.
Rostoucí nezaměstnanost bude podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka samozřejmě znamenat další nárůst povinných výdajů na dávky pro nezaměstnané. "Už za první letošní kvartál se objem vyplacených peněz výrazně zvýšil. V březnu stát vyplatil 1,27 miliardy korun, což je téměř dvojnásobek ve srovnání se stejným měsícem minulého roku," upozornil.
Skutečně vysoké nezaměstnanosti se ale podle Šichtařové česká ekonomika bát nemusí. "Trh práce opouští silné poválečné ročníky a na jejich místo nastupují slabé ročníky z konce osmdesátých let. Kromě toho počet mladých lidí, kteří chtějí studovat a odkládají tím nástup na trh práce, roste," upozornila. Není nutné se tak podle ní obávat nezaměstnanosti nad deset procent po řadu měsíců, jako tomu bylo například v roce 2003.
Opatření a podpora trhu práce, kterou v posledních měsících zahájil stát, zatím přitom podle analytiků nelze dostatečně vyhodnotit. "Správný okamžik pro bilancování nastane tehdy, až dojde k oživení poptávky. Pokud do té doby mnoho podniků vyčerpá kvůli vysokým fixním nákladům svou volnou hotovost a zkrachuje, bude možné říct, že vládní opatření selhala," uvedl například analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Navíc podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské nezaměstnanost roste tempem, na které je každá vláda krátká. "Vláda může jen zmírnit důsledky ztráty zaměstnání. Snížení nákladů na levnou pracovní sílu prostřednictvím nižšího sociálního pojištění může v některých případech zvýšit konkurenceschopnost některých firem a zachránit pár pracovních míst. Míru nezaměstnanosti to může snížit maximálně o pár desetinek," uvedla.