Petersen v ekonomickém listu The Wall Street Journal (WSJ) upozorňuje na datum 27. března, kdy Moskvu navštívil šéf ázerbájdžánské státní energetické společnosti SOCAR Rovnag Abdullajev. V ústřední ruského monopolního vývozce plynu Gazprom, nad kterým má kontrolu Kreml, Abdullajev prý potichu podepsal předběžnou smlouvu o dodávkách plynu do Ruska.
"I když dohoda stále není závazná, mohla by životaschopnost projektu Nabucco zcela podkopat," upozorňuje Petersen.
Plynovod Nabucco má vést přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko do přijímací stanice Baumgarten v Rakousku. Z ní by se rozváděl do více zemí v Evropě.
Rusko ale s pomocí vlivných zemí EU prosazuje konkurenční projekt Nord Stream, který by měl zajistit přepravu ruského plynu přes Baltské moře do Německa. Z jižní části má Nabucco velkého konkurenta v chystaném plynovodu South Stream, který by měl vést z přístavu Novorossijsk na bulharské pobřeží a odtud do Srbska, Itálie a Maďarska.
Ázerbájdžán slíbil, že bude Rusku dodávat plyn ze svých dvou nových polí Šach-Deniz II a Azeri-Čirag-Gunešli. Surovina bude určena pro spotřebu v Rusku, Ázerbájdžán ale možná bude později dodávat více a část plynu, který Rusko dostane, půjde dál do zemí EU.
Náměstek šéfa společnosti SOCAR Murad Hejdarov v úterý řekl, že jeho země je připravena posílat plynovodem Nabucco do Evropy v první fázi projektu asi osm miliard krychlových metrů plynu ročně. Později by Ázerbájdžán mohl tento objem zvýšit až na 30 miliard metrů krychlových. V rámci projektu Nabucco se ale předpokládá, že při plném výkonu se bude plynovodem přepravovat asi 31 miliard metrů krychlových plynu ročně. I to je pouze zlomek objemu, který se ročně v Evropě spotřebovává.
Výstavbu Nabucca komplikuje řada dalších věcí. Vedle dostatečného financování chybí hlavně konsorcium států z oblasti Kaspického moře, které by se mělo na výstavbě podílet. V Praze se 8. května uskuteční takzvaný summit jižního koridoru, kterého se mají účastnit právě státy, jež mají být do projektu Nabucco zapojeny.