Studie: Bankovní poplatky v ČR loni převýšily eurozónu o 19 pct.

V eurozóně byly průměrné měsíční bankovní poplatky v loňském roce přibližně 158 korun a meziročně klesly o 6,1 procenta. Ceny bankovních služeb eurozóny ovšem loni zkreslil prudký pokles poplatků v Irsku a Španělsku. Bez těchto dvou států by ceny meziročně mírně rostly, upozornil šéf finančních služeb Capgemini Jiří Briford.

V evropských zemích, které ještě nezavedly euro, vyšly bankovní služby klienta v průměru na 170 korun. Do této skupiny patří i Česko a Briford doplnil, že v několika státech jsou poplatky vyšší než v tuzemsku. Názvy ale uvést odmítl.

Celosvětová cena bankovních služeb loni klesla zhruba o dvě procenta na 156 korun na klienta a měsíc. Nejlépe na tom obecně byli uživatelé internetového bankovnictví. Ti platili v průměru o 34 procent méně než zákazníci, kteří řeší své finanční potřeby na pobočkách, uvedla studie.

Bankovní poplatky tuzemských bank jsou kvůli své výši trvalým terčem kritiky a stále větší úspěch má anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek. Briford upozornil, že na českém trhu jsou již banky s velmi nízkými, nebo dokonce nulovými poplatky, ale klienti k nim přecházejí v malé míře. Klienti také málo chodí do bank a snaží se získat výhodnější podmínky. V Česku navíc studie vycházela ze základních sazeb pěti hlavních českých bank a nezahrnovala třeba bankovní balíčky.

"Jsou tady banky, ať starší na trhu, nebo relativně čerstvě nastoupené, které mají nulovou politiku, co se týče poplatků, a nám občanům nic moc nebrání, abychom k nim přešli," uvedl.

V západní Evropě jsou sice poplatky v průměru nižší, ale i tam si mají klienti na co stěžovat. Například v Británii vyjde blokace ztracené karty na desetinásobky toho co v tuzemsku. Ve Švédsku je zase účet zdarma, ale banky si své příjmy vyberou z platebního styku. "V Evropě není u poplatků bank žádná logika, žádný jednotný model," poukázal Briford.

Od roku 2005 se cena základních bankovních služeb celosvětově snižuje každý rok v průměru o 1,2 procenta. Klienti stále více využívají pro komunikaci s bankou levnější internet nebo mobil, existuje tlak regulačních orgánů a asociací na jasné stanovení cen a konkurence je stále ostřejší. Capgemini proto očekává v příštích pěti letech další pokles.

Banky proto budou muset vytvářet pro zákazníky novou přidanou hodnotu, aby tento výpadek v příjmech mohly nahradit. "Očekávat lze rozšiřování rozsahu služeb na nefinanční produkty a znatelnou personalizaci přístupu k zákazníkům," uzavřel Briford.